Katalyzátor mohl být československý vynález. Nebýt masakru na náměstí Nebeského klidu
Nechybělo mnoho a po světě by dnes jezdila auta s původně československým katalyzátorem. Výfukové plyny čistil pomocí elektřiny a vymyslela ho fyzička z Bratislavy Marcela Morvová.
V roce 1989 ministři životního prostředí Evropského společenství rozhodli, že do roku 1992 musí mít každé nové osobní auto katalyzátor. Bratislavský vynález nakonec šanci nedostal i kvůli masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu. Stejná technologie se však uplatnila později v průmyslu a přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů.
Marcela Morvová dostala koncem 80. let v Československu patent na katalyzátor. A připravovalo se také několik patentů v zahraničí. „Všechno šlo hladce. V lednu 1989 se na nás díky japonské přihlášce obrátila firma Daewoo, která chtěla uzavřít joint venture. V tom celém vystupovala Šanghaj, Hongkong a Slovensko,“ popisuje.
Jenže pak přišel brutální zásah Číny proti demonstrantům začátkem června 1989 a obchodní vztahy s Čínou ochladly. Když se kvůli sporům Marcely Morvové s jiným slovenským vědcem nepovedlo zrealizovat ani další zahraniční patenty, expanze katalyzátoru do světa se nekonala.
Energická vědkyně se nevzdává
Jeden z prvních katalyzátorů nakonec skončil na polici fyzikální fakulty. Byl unikátní v tom, že k čištění výfukových plynů používal elektřinu. Poprvé byl testován na Škodě 1000 MB.
Původní katalyzátor se sice do aut nikdy sériově montovat nezačal, poznatky z mnohaletého výzkumu však Marcela Morvová úspěšně využila v průmyslu, třeba při čištění exhalací ze sklářských pecí. „Nevidím to zle. Svého času Otto von Habsburg řekl, že každý kopanec vás posune dopředu. Tak vzniklo něco, co je z pohledu globálního oteplování užitečné dnes,“ uvažuje.
Energická vědkyně má v plánu spoustu dalších experimentů. Chce například postavit větrnou elektrárnu s vertikální osou otáčení.
