Když pes táhne na jih, je levák. Lateralitu psů nejspíš řídí magnetické pole Země
Netradiční předmět výzkumu zvolili badatelé z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Zjišťovali, jak je to s lateralitou psů, a co vše má na jejich „pravorukost“ či „levorukost“ vliv. Došli k zajímavým výsledkům.
Podle Jany Adámkové z České zemědělské univerzity (ČZU) svého psa můžete jednoduše otestovat tak, že před něj položíte třeba kelímek od jogurtu s pamlsky. Podle toho, kterou packou se do něj začne dobývat, poznáte, jestli je pravák nebo levák, či ambilaterální.
Vznik leváctví v lidské populaci není úplně objasněn, bývá například spojován s hladinou testosteronu v těle matky při vývoji plodu nebo náročným porodem. Jisté je, že svoji úlohu sehrávají i genetické vlivy. Stačí se podívat na britský královský dvůr. Zesnulá královna matka byla levoruká, stejně tak i její dcera –Královna Alžběta II. Její vnuk princ Charles i pravnuk princ William jsou také leváci. Na lateralitu psů má ale významný vliv věk, pohlaví a magnetické pole Země.
V lidské populaci je leváků asi 10 procent a podle šestibodové stupnice se celkem spolehlivě pozná, k jaké skupině laterality kdo patří. Leváci mají svůj mezinárodní den, nejsou již nesmyslně přeučováni a ačkoliv stále existují věci, které leváci nenávidí – například ovladač „zpět“ na čtečce umístěný pod levou ruku, kroužkové pořadače nebo také odměrky surovin s uchem pro praváky - je již řada předmětů denní potřeby uzpůsobených pro leváky dostupná.
U psů to ale není s lateralitou tak jednoduché. „Čtvrtina z pětadvaceti testovaných psů se projevila jako praváci, čtvrtina jako leváci a dva zbývající jsou ambilaterální,“ říká Adámková.
Tah na sever
Na ČZU před nedávnem probíhal ve spolupráci s německými kolegy výzkum, při němž badatelépo několik měsíců testovali pětadvacet psů. „Psi volili mezi dvěma identickými miskami se stejnou potravou, které byly umístěny nalevo a napravo od psa a byly otáčeny tak, aby jejich umístění postupně vystřídalo všechny světové strany,” popsal tehdy experiment mluvčí ČZU Josef Beránek pro časopis 21. století.
Z testu vyplynulo, že někteří psi by se sice dali označit za praváky či leváky, ovšem mnohem důležitější pro ně bylo umístění misek ve světových stranách. Menší plemena, starší psi a fenky upřednostňovali misku, která byla položená více na sever před východní miskou.
Tento jev vědci nazvali „tahem na sever”. Nenáhodnost tohoto psího chování významně zapadá do „magnetického" smyslu zvířat a mohl by ovlivňovat i prostorovou orientaci nejen u psů. Výzkum magnetorecepce psů bude proto v následujících měsících pokračovat za pomoci velké magnetické cívky na šlechtitelské stanici Truba. Vědci vidí potenciál výzkumu v tom, že ukazuje na individualitu psů, kterou ovlivňuje nejen pohlaví a věk, ale také magnetické pole Země.
