Klause zvolili prezidentem až na devátý pokus. Zeman z Hradu nenápadně zmizel

10. říjen 2017

Před blížícími se sněmovními volbami připomínáme některé závažné momenty nedávné historie, které otřásly českou politikou. V roce 2003 byla Česká republika čtyři týdny bez prezidenta. Nástupce Václava Havla se poslancům a senátorům podařilo zvolit až 28. února. K volbě se museli sejít třikrát a podařilo se jim to až na devátý pokus.

„V tomto třetím kole třetí volby byl Václav Klaus zvolen prezidentem České republiky,“ oznámil 28. února 2003 tehdejší předseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Byla to první volba hlavy státu po éře Václava Havla.

Na její výjimečnost upozornil prezidentský kandidát ODS Václav Klaus. „Poprvé v dějinách České republiky o tento úřad vážně usiluje několik kandidátů. Poprvé není před prezidentskou volbou předem rozhodnuto. Poprvé se nejedná o volbu víceméně manifestační,“ prohlásil.

Čtěte také

Jako by se ukázalo, že na takové volby ještě Česko není připraveno. Vláda Vladimíra Špidly, ustavená rok předtím, měla ve sněmovně jen těsnou většinu 101 hlasů a nevystupovala jednotně.

Partnerská Čtyřkoalice podporovala tehdejšího předsedu Senátu Petra Pitharta, sociální demokraté právníka a politika Jaroslava Bureše. V první volbě 15. ledna tak poslanci a senátoři prezidenta nezvolili.

„Docela anomálie, že vládní koalice nemá společného kandidáta. Třeba se to podruhé podaří. To je problém sociální demokracie a mě se na to neptejte, to je jejich problém," reagoval tehdy zklamaný Petr Pithart.

Miloš Zeman z Hradu nenápadně zmizel

Volba se opakovala 24. ledna 2003. Za čtyřkoalici kandidovala Jaroslava Moserová, za ODS znovu Václav Klaus a za ČSSD tentokrát Miloš Zeman. Jako vítěze prezidentských primárek sociálních demokratů ho předseda strany Vladimír Špidla nemohl pominout.


Dámy a pánové, nemůžu říci nic jiného než, že Miloš Zeman je kandidátem sociální demokracie.VLADIMÍR ŠPIDLA, ČSSD

Jak ale naznačují Špidlova slova před volbou, jeho favoritem Zeman nebyl. „Dámy a pánové, nemůžu říci nic jiného než, že Miloš Zeman je kandidátem sociální demokracie.“

V prvním kole získal Zeman velmi nízký počet hlasů a nepostoupil. Ještě před vyhlášením výsledků z Pražského hradu nenápadně zmizel.

Neúspěšné pokusy zvolit hlavu státu nahrávaly přívržencům přímé volby. Patřila k nim i unionistická poslankyně Hana Marvanová. „Myslím si, že by bylo nejlepší teď debatovat o změně způsobu volby prezidenta a dát lidem šanci, aby ho zvolili sami,“ prohlásila.

Až na devátý pokus

Ke třetí volbě prezidenta se poslanci a senátoři sešli 28. února. Úřad prezidenta v té době už nebyl obsazen. Usilovali o něj pouze dva kandidáti: Jan Sokol, tentokrát za celou vládní koalici, a Václav Klaus za opoziční ODS.

V prvním kole třetí volby Janu Sokolovi chybělo 19 hlasů. Bylo jasné, že i když je kandidátem koalice, všichni pro něj nehlasují. „Je to tragédie, nic víc k tomu asi říci nemohu. Bohužel si myslím, že to je problém sociální demokracie,“ řekl tehdy šéf poslanců ČSSD Milan Urban.


Je to tragédie, nic víc k tomu asi říci nemohu. Bohužel si myslím, že to je problém sociální demokracie.MILAN URBAN, ČSSD

Druhým prezidentem České republiky byl Václav Klaus zvolen ve třetím kole třetí volby, tedy na devátý pokus. Poražený tábor výsledek volby respektoval. „Je pro naší republiku důležité, aby prezident byl skutečně prezidentem všech a nejen KSČM, která ho zvolila,“ prohlásil tehdy šéf poslaneckého klubu unionistů Karel Kühnl.

Můžete si za to sami, kontroloval šéf komunistů Miroslav Grebeníček na adresu vládní koalice. „A nechť vládní koalice zpytuje svědomí. Já kdybych byl v roli Vladimíra Špidly, odstoupím z funkce předsedy ČSSD a samozřejmě složím funkci premiéra.“

Poražený Špidla ale odstoupit nechtěl, naopak. „Jsem přesvědčen, že budu schopen předložit na sjezdu svoji koncepci a myslím si, že ta koncepce a výsledky jsou hájitelné.” V čele ČSSD i vlády Vladimír Špidla skončil v 2004. Klaus byl prezidentem deset let.

autor: jas
Spustit audio