Křehká síla skla odhaluje nejnovější tvorbu českých sklářů

Martin Janecký: Work 2015 - Foto:  JaneckyGlassStudio, Wikimedia Commons,  CC BY-SA 4.0

Martin Janecký: Work 2015Foto:  JaneckyGlassStudio, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

České ateliérové sklo mají po dlouhá desetiletí v hledáčku ty nejprestižnější světové galerie, umělecká muzea i soukromí sběratelé. Ale je paradoxem, že právě doma, v Čechách, jeho potenciál teprve začínáme objevovat. Co stojí za úspěchem českého sklářského umění a které osobnosti se zasloužily o jeho věhlas? To odhaluje již třetí ročník unikátního projektu Křehká síla skla, který můžete od 2. října navštívit v Galerii Tančící dům v Praze.

Máloco nás ve světě proslavilo tak jako sklářské umění. Nahrávalo tomu několik skutečností. Na jedné straně to byly vhodné přírodní podmínky s dostatkem vody i dřeva, na straně druhé řemeslný um a technická zručnost sklářských mistrů, které se předávaly z generace na generaci. Jejich cenné, léty prohlubované zkušenosti ovlivnily vývoj technologií v celé střední Evropě. Konkurence v odvětví byla velká, přesto se Čechy probojovaly do sklářské špičky nejprve v 18. století s českým křišťálem, následně pak oslnily na začátku 20. století, zejména díky sklárně Lötz Witwe z Klášterského Mlýna, která si vydobyla pozici jednoho z nejúspěšnějších evropských výrobců secesního skla. 

České sklo v rukou průkopníků 

Naprosto přelomový okamžik v dějinách českého skla nastal v 50. letech 20. století. Do sklářské produkce tehdy začali promlouvat výtvarníci, kteří ke sklu přistoupili jako k „materii“, z níž lze vytvářet svébytná umělecká díla. Sklo, dosud využívané pro výrobu užitných předmětů, ukázali v novém kontextu. Inovátorský přístup ke sklu poprvé představili René Roubíček a umělecký i partnerský tandem Stanislav Libenský – Jaroslava Brychtová na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu. Zaujali doslova celý svět a vynesli české sklo až na samý vrchol. České sklo proniklo do sbírek nejvýznamnějších galerií, muzeí i soukromých sbírek. Především v USA, Japonsku, ale i mnoha zemích Evropy. Bohužel na domácí scéně zůstávalo sklo spíše Popelkou. 

Začátek nové éry 

Martin Janecký: Bílá Figura (jde do letošní Křehké síle skla) - Foto:  archív Dorotheum/Křehká síla skla

Martin Janecký: Bílá Figura (jde do letošní Křehké síle skla)Foto:  archív Dorotheum/Křehká síla skla

S příchodem nového tisíciletí se u nás zájem o české sklo trochu zvedl. Pořád je ale ještě pomálu těch, kdo dokáží ocenit krásu a výjimečnost tohoto materiálu. Změnit tuto situaci, vydobýt zasloužený respekt a rozvířit zájem o sklo právě na domácí půdě – o to usiluje projekt Křehká síla skla, který už třetím rokem pořádá aukční dům Dorotheum. Představuje to nejlepší z českého uměleckého sklářství. 

Seznamuje s vrcholnými díly průkopníků ateliérového skla, pracemi jejich následovníků, žáků i mladých výtvarných nadějí. Letošní výstava více než padesáti skleněných plastik začne 2. října v Galerii Tančící dům v Praze a vyvrcholí 12. října, kdy se galerijní prostory Tančícího domu promění v aukční sál. Návštěvníci výstavy tak získají jedinečnou šanci pořídit si kterýkoliv z exponátů v průběhu slavnostní večerní dražby. 

Už předchozí dva ročníky Křehké síly skla ukázaly, jak fascinující a pestrá je tvorba českých sklářských umělců. Letos se autoři projektu zaměřili na prezentaci nejnovější tvorby autorů. Hlavní slovo patří monumentální plastice Červená pyramida od slavného tandemu Stanislav Libenský-Jaroslava Brychtová.  

Neopomíná ani proslulé souputníky této dvojice – se svými objekty se představí René Roubíček, Václav Cigler, Pavel Hlava nebo František Vízner. Mezi vystavovanými autory zazáří i další výrazní a vyhledávaní umělci jako Ilja Bílek, Marian Volráb, Petr Vlček, Rony Plesl nebo Martin Janecký, který patří k absolutní špičce v oboru a jako jeden pár lidí na světě ovládá ojedinělou techniku „inside sculpting“. 

Autor:   Radiožurnál

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace