Letní kina se vracejí. Jde o ryze českou tradici a promítání pod širým nebem návštěvníky láká, říká expert
Letní kina zažívají renesanci. V 90. letech to chvíli vypadalo, že tento fenomén úplně zmizí. Jenže promítání „pod širákem” má své nezaměnitelné kouzlo a nevšední zážitek, který se s multiplexem vůbec nedá srovnávat, tak vyhledává čím dál tím víc lidí.
Letos se promítá pod širým nebem na 260 místech v Česku. Je jich tak víc než v roce 1989. Tehdy jich bylo podle Národního filmového archivu v celém Československu 152.
Po revoluci letní biografy mizely, teď se zase vrací. Už před lety začal náměstí měst objíždět Kinematograf bratří Čadíků, promítá se třeba i v autokempu u přehrady Rozkoš ve východních Čechách, nebo taky v letním kině Českého rozhlasu na zahradě studia v Karlíně.
Občas se někde na pár dní zřídí i autokino, v Česku ale není tato zábava běžně dostupná. Autokina se nachází spíše v USA a taky v Německu, nejbližší od nás je v Geyeru v Krušných horách na německé straně. Místo k vypnutí telefonu tam návštěvníky nabádají, aby zhasli světla a vypli motor.
Letní kina přežijí, věří odborník
To, že počet letních kin opět roste, není podle tajemníka Unie filmových distributorů Jaroslava Pecky náhoda.
Letní kina se dnes znovu otevírají díky technice. S přechodem na digitalizaci a ukládání filmů na nosiče DVD je promítání v jakémkoliv prostoru mnohem jednodušší.
„Letní kina se dnes znovu otevírají díky technice. S přechodem na digitalizaci a ukládání filmů na nosiče DVD je promítání v jakémkoliv prostoru mnohem jednodušší,” vysvětluje.
Přesný počet návštěvníků letních kin podle něj zatím neznáme. „Evidujeme to až po skončení sezóny, většina letních kin totiž v poslední době hraje zdarma, a často se tak obtížně počítá, kolik diváků do letního kina přišlo.”
Zájem o letní kina podle něj neopadne ani v dalších letech. „Jde o ryze českou tradici. Možnost promítat v kempech, na koupalištích a na zámcích bude diváky stále lákat,” uzavírá Jaroslav Pecka.
