Lunochod byl první vozidlo na Měsíci. Do vesmíru se vydal v roce 1970
Prvním vozítkem, které se projelo po měsíčním povrchu, byl před 48 lety Lunochod. Sovětský svaz do vesmíru vyslal celkem dvě tato zařízení a experti je kompletně řídili ze Země. Právě model jednoho z nich můžete teď vidět v Brně na výstavě Cosmos Discovery.
S odborníkem na kosmonautiku a odborným garantem výstavy Pavlem Toufarem se díváme na přístroj, který připomíná dvoumetrového brouka s odklápěcím krunýřem. Vepředu má, jako pomyslné tykadlo, metrovou anténu.
Kulaté víko se po přistání na Měsíci zvedlo. Z vnitřní strany má totiž sluneční články jako zdroj energie pro vozítko. V noci se víko přiklopilo a tepelně izolovalo vybavení Lunochodu od nízkých okolních teplot.
Výstava Cosmos Discovery mapuje vývoj pilotovaných kosmických letů od počátků až do současnosti. Obsahuje přes 200 originálních exponátů z USA i Sovětského svazu, reálné modely raket a raketoplánů a také unikátní dobové dokumenty. Návštěvníci na výstavě uvidí nejen orbitální stanici Mir, ale i ruský Sputnik, Lajku i Gagarina. Nechybí americký lunární program Apollo ani ruský Lunochod. Je zde obrovský model americké rakety Saturn, část řídicího střediska v Houstonu a také originál ruské lodi Sojuz. Koná se na brněnském výstavišti do 31. srpna.
„Stojíme před přední částí, jsou tady dvě velké kovové oči. To jsou televizní kamery, kterými se dívala obsluha, která Lunochod řídila, kam Lunochod pojede,“ vysvětluje Pavel Toufar.
„Lunochod má celkem osm kol, na každé straně čtyři. Kromě toho má i malé kolečko, které vypadá jako podvozek od kočárku. To sloužilo nejenom k měření vzdálenosti, ale také k měření pevnosti povrchu Měsíce, po kterém Lunochod projíždí.“
Třetí Lunochod se na Měsíc nepodíval
Lunochody vyrazily na Měsíc celkem dva, a to v letech 1970 a 1973. A jaký byl jejich přínos?
„Jednak přinesly z poměrně rozsáhlého prostoru mineralogické složení Měsíce. Zjistily, jak má Měsíc průchodný terén a jaká je pevnost terénu. To mělo být využito v budoucích pilotovaných letech. Přinesly také zajímavé informace o přesné vzdálenosti Země–Měsíc, a to díky tomu, že měly na povrchu instalovaný pasivní laserový odrážeč,“ shrnul už dříve Českému rozhlasu někdejší šéfredaktor časopisu Letectví a kosmonautika Jiří Kroulík.
Sověti sestrojili i třetí Lunochod, ten se ale nakonec na Měsíc nedostal a zůstal v muzeu.
Zajímavý osud potkal druhý Lunochod. V roce 1993 jej za více než 68 tisíc dolarů (v přepočtu okolo jednoho a půl milionu korun) získal podnikatel, vesmírný turista a syn bývalého astronauta Richard Garriott. Koupil tak soukromý majetek, který se nachází přes 884 tisíc kilometrů od Země.