Masaryk je fenomén, ikona, buřič, bohém i vědec, představuje prezidenta Národní muzeum

Fenomén Masaryk - Foto: Luboš Vedral

Fenomén MasarykFoto: Luboš Vedral

Masaryk je fenomén. Alespoň tak označují prvního československého prezidenta autoři výstavy v pražském Národním muzeu. V jeho nové budově jsou k vidění v šesti sekcích předměty, které se snaží představit T. G. M. jako politika s pevnými morálními zásadami a nevšedními myšlenkami. Ale také jako otce a manžela. A nabízí i pohledy lidí, kteří ho milovali, i těch, kteří ho nenáviděli.

Výstava Fenomén Masaryk začala ve čtvrtek, v den osmdesátého výročí smrti prvního československého prezidenta. Expozice v nové budově muzea až do konce ledna příštího roku ukazuje 220 sbírkových předmětů, například světlý vycházkový oblek Tomáše Garrigua Masaryka nebo jeho posmrtnou masku, ale také nejrůznější filmové a zvukové materiály. Na výstavě budou moci návštěvníci také mimořádně vidět originály Rukopisů královédvorského a zelenohorského, které budou vystaveny do 2. října.  

„Nechtěli jsme Masaryka představit pouze jako politika, ale podívali jsme se na něj jako na člověka. Nemá to být žádná vzpomínající výstava na důstojného pána s bradkou na koni. Chceme se pokusit zaměřit především na mladou generaci, aby sem přišla a zkusila Masarykapochopit a třeba trochu jeho myšlenek a ideálů převzala do svého konání," řekl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. 

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel, zemřel 14. září 1937 v Lánech. Roku 1930 byl přijat zákon o zásluhách Masaryka obsahující větu "Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát" a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.

Jednotlivé výstavní díly s názvy jako Tomáš, Profesor, Garrigue, Prezident nebo Obraz ukazují Masaryka v několika rovinách včetně pohledů do soukromí. Mezi vystavenými předměty je i orlí pero, kterým podepsal v roce 1918 ve Filadelfii Deklaraci společných zájmů nezávislých středoevropských států, společenské šaty jeho manželky Charlotty nebo knihovna prezentující jeho spisy a knižní díla. Nechybí ani připomenutí jeho sporů s různými oponenty. 

„Dokumenty z období sporů o rukopisy nebo procesu s Leopoldem Hilsnerem ukazují Masaryka jako člověka, který se nebál postavit většině, pokud byl přesvědčený o své pravdě," uvedl Lukeš. 

Výstavu Fenomén Masaryk doplní tři menší doprovodné výstavy, které se budou věnovat tématům souvisejícím se životem T. G. M. První z nich se od 15. září do 2. října zaměří na Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský, další se od 3. října do 30. listopadu bude věnovat procesům s Hilsnerem a poslední od 1. prosince do 31. ledna 2018 představí snímky z Hradního fotoarchivu vzniklého z činnosti tiskového odboru prezidia ministerské rady v letech 1918 až 1933. Více informací lze najít na www.nm.cz

Autor:   ČTK, Ondřej Bambas, Luboš Vedral
Pořad: Dopolední Radiožurnál  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–pátek 10:00  |  Délka pořadu: 3 hodiny  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace