Miminko po týdnu v pěstounské péči: o „mazlíka“ se stará celá rodina a úřady řeší, co dál

3. březen 2016
Příběhy Radiožurnálu

Situací, kdy dítě potřebuje na přechodnou dobu péči pěstounů, je mnoho. Rodič nebo pečující osoba mohou onemocnět i zemřít. Děti si také až na výjimky nelze vzít s sebou do vězení. Někteří rodiče naprosto nezvládnou výchovu dětí, jiní vychovávat vůbec nechtějí. K pěstounům se dostanou i děti z babyboxů.

Sledujeme příběh pěstounky, která si vzala dítě hned po narození. S 53letou Danielou jsme prožili první emotivní setkání s miminkem v porodnici.

Týden po převzetí miminka jsme Danielu zastihli uprostřed nákupního centra. A dozvěděli jsme se, že profesionální pěstounky dávají kojence od prvních týdnů na nočník. Daniela tvrdí, že neustálá pozornost jí pomůže vypozorovat, kdy je správný čas na nočník. „Říká se tomu bezplenková metoda. Moje čtyři kolegyně ji dodržují,“ přibližuje. Kojenecké nočníky se pořizují v domácích potřebách, v kuchyňském oddělení.

Přes péči o malé dítě paní Daniela nerezignuje na osobní život. „Tady mám osobní bar,“ ukazuje. „Tam chodím občas s kamarádkou na vínečko. Chodím tam i s miminkem, protože je to čistý a nekuřácký podnik, pouze vinný bar,“ vysvětluje.

Čtěte také

Do péče o „mazlíka“ se zapojuje celá rodina

Pěstounka Daniela je v kontaktu s dalšími profesionály – spolupracuje se sociální pracovnicí, pediatrem, specialisty neziskové organizace podporující pěstouny, i s ostatními kolegy. Nejbližšími pomocníky jsou ale její dvě dospělé dcery. Do péče o „mazlíka“, jak miminku říkají, se zapojuje i 19letá Ráchel.

„Naučila jsem se krmit a přebalovat. Hraji si s ním. Tohle miminko je úžasné, má dobrou náladu. U miminka narůstá zájem o celou rodinu. Ale hlavně si s ním užíváme,“ nastiňuje své dojmy Ráchel.

Vypadá to jako domácí idylka. Odpovědné úřady však mezitím zahájily proces, který by měl rozhodnout o dalším osudu dítěte. Ve hře je hned několik variant – adopce i návrat do původní rodiny.

autoři: šše , Ivan Studený
Spustit audio