Ministerstvo dopravy na ÚV, vláda do Strakovy akademie. Rozpad Československa znamenal i stěhování úřadů

23. listopad 2017

Co s budovou Federálního shromáždění v Praze? Přesně tuhle otázku museli řešit politici při dělení společného státu Čechů a Slováků na sklonku roku 1992. Ale otazníků nad stěhováním úřadů bylo víc. Třeba i premiér Václav Klaus musel opustit svou původní pracovnu. Kde byla? A jaký byl osud dalších budov opuštěných po rozpadu federace?

Budova Federálního shromáždění je nepřehlédnutelná. Stojí v centru Prahy hned vedle Národního muzea, kterému dnes patří.

„Prostor je v podstatě totožný, sedačky poslanců jsou z doby socialismu,“ říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Dvě velké tabule nad bočními vchody zobrazovaly výsledky hlasování. „Do konce socialismu tu nebyly, protože se hlasovalo aklamací. Tady moc žádná demokracie nebyla,“ dodává.


Po rozpadu Československa se stěhovala také ministerstva. Třeba resort zdravotnictví z Korunní ulice na Vinohradech na Palackého náměstí, nebo ministerstvo dopravy do budovy ÚV KSČ. Opuštěný zůstal komplex Transgas nad Národním muzeem, kde sídlilo zrušené ministerstvo paliv a energetiky.

Česká národní rada zůstala ve svém původním sídle ve Sněmovní ulici, jen se přejmenovala na Poslaneckou sněmovnu. Slovenští poslanci pracovali v budově na Župním náměstí. Tu ale opustili a od května 1994 zasedají v novém sídle vedle Bratislavského hradu.

A stěhovala se i česká vláda. Do konce roku 1992 sídlila v Lazarské ulici v nárožní budově, kde bylo dřív Divadlo Vlasty Buriana. Vedoucím úřadu vlády byl na přelomu let 1992 a 1993 Jiří Kovář. Po letech vzpomíná, že na přesun bylo docela málo času: „Termín nám byl jasný až v podzimních měsících roku 1992.“

Strakovu akademii nebylo nutné nijak přestavovat, federální vládu prostě jen vystřídala ta česká. Bývalé kanceláře české vlády v Lazarské ulici později převzalo ministerstvo pro správu státního majetku a od roku 2010 v nich sídlí Generální finanční ředitelství.

autor: jht
Spustit audio