Modré oči, skvěle padnoucí oblek, sametový hlas a šarm. Frank Sinatra by oslavil 102. narozeniny

Modré oči, skvěle padnoucí oblek, sametový hlas a šarm, to byla směs ingrediencí, které ještě před Elvisem či Beatles přivedla k šílenství tzv. bobby soxers. Frank Sinatra získal pro populární hudbu celou novou část publika – náctileté dívky. Do té doby ji totiž poslouchali převážně dospělí.

Pro kariéru zpěváka se rozhodl pod vlivem poslechu Binga Crosbyho, kterého znal z rádia. Po krátké zkušenosti v malých klubech a rozhlasových stanicích v New Jersey, odkud pocházel, v roce 1939 přijal angažmá v orchestru Harryho Jamese a hned rok na to už si vydobyl skutečnou slávu v orchestru Tommyho Dorseye, kdy pro jektot publika mnohdy ani neslyšel vlastní zpěv. Po frenetickém úspěchu prošel Sinatra i slabšími obdobími. Na přelomu 40. a 50. let, kdy jeho popularita opadla, mu pomohl především film.

Začátek jeho úspěšného comebacku přišel s rolí vojína Angela Maggia ve válečném dramatu Odtud až na věčnost z roku 1953, za kterou získal Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, a záhy se tak vrátil na vrchol kariéry, jejímž domovským místem bylo celoživotně Las Vegas, odkud vyrážel na turné do celého světa. Vroubily ji nejen evergreeny jako New York, New York, Strangers in the Night či My Way, filmové a muzikálové role, ale také celkem čtyři manželství - například s Avou Gardner či Miou Farow - a s nadsázkou řečeno tisíce dalších milostných románků. Průvodním rysem jeho kariéry byla také četná obvinění ze spolupráce s mafií, která údajně měla podporovat Sinatrovy umělecké úspěchy. Jeho spis u FBI měl úctyhodný rozsah 2403 stran, ale obvinění, která Sinatra vždy zásadně odmítal, se nikdy neprokázala.

V průběhu své umělecké cesty vyhrál Sinatra celkem jedenáct cen Grammy. V roce 1980 byl uveden do Síně slávy big bandů a jazzu. Sinatrova pěvecká dráha pokračovala až do 90. let, zvláště komerčně úspěšnými alby Duets (I a II), na kterých zpíval s dalšími hudebními hvězdami jako je Bono z U2. Živě koncertoval až do února 1995.

Populární hudbě dal Frank Sinatra také to, co zůstane předáváno dalšími. A sice frázování. Slavný zpěvák a malíř Tony Bennett, který cen Grammy získal ve srovnání se Sinatrou jen o čtyři méně, o něm řekl: „Při zpěvu byl opravdu upřímný. Dokázal, že jsme to všichni cítili, jako on.“

V roce 2001 ho rádio BBC jmenovalo největším hlasem 20. století.