Obdiv i výhrady. Donald Trump po roce v úřadu rozděluje i Američany s českými kořeny
Přesně před rokem si Spojené státy začaly zvykat na volební úspěch podnikatele, jehož prezidentství se zprvu jevilo jako vtip nebo bláhové snění. Jenže Donald Trump si při republikánských primárkách získal nezpochybnitelnou podporu části americké společnosti.
Jeho tažení do Bílého domu pak nezastavila ani demokratka Hillary Clintonová. A i přes intenzivní kritiku a nízká čísla v průzkumech popularity si nezanedbatelný počet Američanů za jeho zvolením nadále stojí.
„Myslím si, že po Reganovi bude druhý nejlepší prezident,“ říká Jaromír Raisinger, který utekl z komunistického Československa v 80. letech a usadil se v místě se silnou komunitou českého původu nedaleko města Richmond ve Virginii.
Loni volil za prezidenta svého nového domova Donalda Trumpa a nic by na tom ani po roce neměnil. Jaromíru Raisingerovi ale nedělá problémy kamarádit s Trumpovým zásadním odpůrcem.
„On je diktátor. Snaží se dirigovat média nebo dostat na svou stranu vojsko, dává mu výhody, zvyšuje platy. Doufám, že neohrozí třeba svobodu slova, ale klidně se to může stát,“ vysvětluje profesor ve výslužbě Victor Zitta, který patří ke druhé generaci amerických Čechů.
S Raisingerem často jezdí do Prahy, kterou mu jeho přítel po sametové revoluci poprvé představil. Ale v názoru na Donalda Trumpa se snad víc lišit nemůžou.
„Co mě na tom nejvíc děsí, je to, že lidi vůbec nepřemýšlejí. Prostě fandí Trumpovi, aniž by si kladli jakékoli otázky, jako třeba můj bratr. Ale my máme úplně jiné vzdělání a jeho smyslem je schopnost kriticky myslet a ptát se. Ti, kteří ji nemají, poslouchají, co Trump říká a myslí si, že je nejlepší. Tomu já nerozumím. Myslím, že v tom také hodně hraje roli prostě jenom závist,“ dodává Zitta.
I tímhle syn dávného přistěhovalce z českých zemí naráží na svého bratra, ani s ním se neshodne v názoru na prezidenta, kterého si Američani před rokem zvolili.
