Popeleční středa? Nejde jen o odříkání, přednost má milosrdenství, připomíná františkán
Křesťané dnes mají Popeleční středu, den přísného postu. Odmítají maso a za celý den se dosyta najedí jen jednou. Věřící tak každoročně zahajují čtyřicetidenní období odříkání a zpytování svědomí. Na znamení toho jim kněží při bohoslužbách posypou čelo popelem. Postní doba skončí v předvečer Velikonoční neděle, která letos připadá na 27. března.
„Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Tato biblická věta dnes zazní v kostelech celého světa. A kněží při ní věřícím na čelo udělí popelec. Tedy kříž z popela, který jim má připomínat pomíjivost lidského života a volání k nápravě.
„Jívové ratolesti, které se posvětí během Květné neděle vždycky ten předchozí rok, a právě z nich je vytvořen popel, pak nazývaný popelec, kterým se uděluje znamení věřícím při bohoslužbě na Popeleční středu,“ vysvětlil historik Jaroslav Šebek.
Během postní doby se lidé mají tělesně i duchovně očistit a připravit se tak na Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek.
Co si věřící odříkají na Popeleční středu? Maso a najedí se jen jednou za den.
Co je to popelec? Znamení kříže, které lidem kreslí kněz popelem na čelo.
Kdy končí postní doba? V předvečer Velikonoční neděle.
Podobně jako na nový rok, si lidé i na postní dobu dávají předsevzetí. Odříkají si pamlsky, slibují si, že se začnou více modlit nebo třeba cvičit. To ale není to podstatné, vysvětluje pražský františkán Antonín Klaret Dąbrowski.
„Vždycky má přednost milosrdenství. To znamená, že kdyby si někdo dal jako pokání třeba to, že nebude jíst maso nebo sladkosti, a přitom by byl protivný na všechny kolem sebe, tak by to nebylo to pravé, to někdy vzbuzuje takový dojem fanatismu,“ vysvětluje.
Postní doba vrcholí Svatým týdnem, kdy si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista a na Velikonoční neděli pak jeho Zmrtvýchvstání.
