Pouliční zahradníci mění špinavá rabátka na rozkvetlé záhony. Dělá jim to radost
Říká se jim rabátka. Tedy prostory s hlínou ohraničenou kameny, které obklopují stromy rostoucí v městské zástavbě. Jejich původním záměrem bylo, že zkrášlí ulice. Jenže v praxi bývají často nepříliš vábná a třeba i plná odpadků. V Praze teď ale funguje spolek, který právě rabátka cíleně mění v malé rozkvetlé zahrádky.
„Přináší mi to dobrý pocit,“ říká Monika Chalupová, která zalévá záhon v rabátku v Kubelíkově ulici na Žižkově. Přistěhovala se sem před rokem a v okolí jí chyběli přátelé i zeleň. Na Facebooku narazila na spolek Street Gardening, který podporuje lidi v zakládání malých pouličních záhonků.
„Tam bývají ty kamínky, se spoustou vajglů, psích hovínek a dalších odpadků, takže jsme sem vždycky naběhli, vyčistili jsme to tady, no a pak už jsme jen zakládali,“ dodává.
Podobných záhonů je v pražských ulicích kolem stovky, a další neustále přibývají. Průkopníkem městského zahradničení v Praze je Tomáš Plesník, zakladatel spolku Street Gradening.
Záhony v rabátcích získávají podporu městských částí. V Praze 3 se chystá čtyřicet nových zahrádek, na které úřad poskytne zeminu a sazenice. Malé pouliční záhonky jsou populární i jinde ve světě, třeba v Berlíně.
„Zbyla mi hlína na balkónu, tak jsem ji vysypal u stromu před domem a vysadil jsem tam pár kytek. Pak jsem si všímal, že těch zahrádek na Vinohradech nebo na Žižkově vzniká víc, tak jsem zorganizoval pár takových sázení, kdy jsme se sešli s lidmi a založili jsme spolek Street Gardening, který má za úkol propagovat tuhle činnost,“ přibližuje.
Tomáš Plesník říká, že kdo pěstuje na ulici květiny, ten si obvykle vypěstuje i intenzivnější vztahy se sousedy. „Mnoho lidí žije na té ulici a nezná nikoho tam třeba ani v domě, a když vystoupí před ten dům a sází tam něco, tak je ten člověk takový trochu zvláštní a lidi se s ním dávají do řeči,“ vyzdvihuje.
