Před 120 lety založil Emil Kolben budoucí ČKD
Stanice Kolbenova na trase B pražského metra připomíná nejen slavného průmyslníka, ale i osudy jedné z kdysi největších českých firem. Původně se měla stanice jmenovat ČKD a měli ji využívat hlavně zaměstnanci tohoto podniku. Během výstavby podzemní dráhy ale z větší části zkrachoval, a tak stanice přišla o cestující.
Když se proto výstavba tohoto úseku metra potýkala s finančními problémy, práce na stanici se zastavily. Tři roky jí vlaky jen projížděly. Cestujícím pražského metra začala sloužit před 15 lety, tedy 8. června 2001. Stanice je 26 m hluboko, obklad nástupiště tvoří bílé, modré a žluté smaltované plechy. Vestibul v úrovni ulice vznikl v původní železobetonové konstrukci budovy.
„Stanice metra Kolbenova patří k těm nejlepším stavbám, které byly v Praze postaveny od roku 1989. Mluví jazykem současné architektury a myslím, že ta integrace budovy industriálního typu do stávající infrastruktury je velice zajímavá, je ojedinělá,“ říká Dan Merta, ředitel Fragnerovy galerie.
Založení "Kolbenky"
Po úspěšných studiích se díky stipendiu vydal do Evropy a USA, kde pracoval u Edisona a sblížil se s Nikolou Teslou, další legendou počátků elektrotechniky. Když se pak vrátil do Prahy, 9. června 1896, tedy před 120 lety, založil v pražských Vysočanech továrnu.
„Zakoupil terén nedaleko nádraží, který byl prázdný a kde se vlastně ta jeho továrna mohla velmi dobře rozvíjet,“ vysvětluje Marcela Efmertové z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Ve 20. letech fúzí s podnikem Českomoravská strojírenská a později s firmou Breitfeld-Daněk se zrodila společnost Českomoravská-Kolben-Daněk. „Takže tady teprve vzniká ono slavné ČKD, ona výroba všeho od špendlíků po lokomotivu,“ dodává Efmertová.
ČKD dobývá svět
Logo tří písmen v kruhu dobývalo Československo a postupně i svět. V době první republiky to byla průmyslová ikona. Když Čechy a Moravu obsadili nacisté, Emil Kolben musel ČKD opustit. Jeho židovský původ se mu stal osudným. Umírá 3. července 1943 v Terezíně. Holokaust připravil o život 26 členů Kolbenovy rodiny.
Znárodněné ČKD se po válce stalo v Československu průmyslovým molochem, mimo jiné největším výrobcem tramvají na světě. Zaměstnávalo až 50 000 lidí. Jeho provozy ale zastarávaly. Po roce 1989 došlo k neúspěšné privatizaci a podnik se rozpadl na řadu firem. Některé zkrachovaly, jiné získaly nové majitele. Ochrannou známku ČKD vlastní společnost 11 FITE.
