Rozhledny jako podle šablony. Obce „splaší“ projekt, seženou peníze z EU a architekturu neřeší, tvrdí Pavel Gejdoš
Rozhledna, to je vyhlídková stavba postavená za účelem rozhledu. V Česku bychom našli asi 400 rozhleden a prý nejde o tak vysoké číslo, jak se na první pohled může zdát.
„V Evropě máme tradici rozhleden, ale oproti Německu jsme žabaři,“ myslí si místopředseda Klubu přátel rozhleden Pavel Gejdoš. A zatímco v Německu se zachovaly historické stavby a kamenné rozhledny, v Česku se často stavějí nové, kovové a dřevěné.
Všechny je však spočítat nejde, protože se zatím všichni nedokázali shodnout na tom, co vlastně rozhledna je a jaký je rozdíl mezi rozhlednou, posedem nebo vyhlídkou.
První rozhledny začaly vznikat spolu s romantickými stavbami na sklonku 18. století. Obvykle šlo o objekty ve šlechtických parcích. Asi nejznámější je například minaret v Lednicko-valtickém areálu. Dnes jde o zcela jiné stavby. „Za posledních 80 let se postavily asi jen čtyři kamenné rozhledny, bytelné stavby,“ vysvětluje Pavel Gejdoš v rozhovoru s moderátorkou Zuzanou Burešovou.
Stavějí se samé čtyřnožky?
V posledních letech upozorňuje na dva problémy. „Staví se podle stejné šablony. Kdysi architekt navrhl čtyřnožku a od té doby vypadají všechny rozhledny stejně,“ upozorňuje Pavel Gejdoš na jeden z problémů. „Obce rychle splaší projekt, seženou peníze z Evropské unie a nezamýšlí se nad architekturou,“ kritizuje přístup ke stavbě rozhleden.
Další problém dle jeho slov způsobují někteří ochránci přírody. Rozhledna se sice staví pro možnost výhledu po krajině, ale podle některých ochranářů by stavba neměla být vidět. Pavel Gejdoš tak připomíná třeba stavbu rozhledny v Ústí nad Labem, která nesmí převyšovat stromy. „Jenže stromy rostou,“ popisuje. A tak za nějakou dobu ze zmíněné rozhledny zřejmě návštěvníci nic neuvidí.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.