Smog v 80. letech: Neviděl jsem ani na chodník, popisuje ústecký archivář

Když se koncem zimy roku 1989 objevila v televizi reportáž o hořící skládce plné toxického odpadu v Chabařovicích na Ústecku, vyvolalo to mezi obyvateli paniku. Ekologické iniciativy dokonce svolaly protestní pochod, který se nakonec podařilo zorganizovat.

„V roce 1983 přetrvával třítýdenní smog, kdy hladina oxidu síry dosahovala čtyři tisíce mikrogramů a mlha byla taková, že nebyl vidět chodník. Když jsem šel po ulici, procházel jsem jakousi vatou, viděl jsem jen po kolena,“ popisuje ústecký archivář Vladimír Kaiser.

Za čistým vzduchem se jezdilo do Krkonoš a Jizerských hor

Lidem postupně docházela trpělivost, a to i navzdory měsíčním příspěvkům, které za život ve špatných ekologických podmínkách dostávali. Národní výbor například pořádal zdravotní výjezdy za čerstvým vzduchem do hor, jako by lidi, které téměř neustále dusila mnohobarevná mlha, mohl takový jednodenní zájezd za pětikorunu uzdravit.

„Každou sobotu a neděli odjíždějí z Ústí nad Labem ráno v 6 hodin autobusy dopravního podniku za čistým vzduchem do Krkonoš a Jizerských hor. Za pět korun se i dnes vydávali Ústečané do Bedřichova, Albrechtic, Rokytnice a Pasek. Mohli tak až do odpoledních hodin strávit na horách příjemné chvíle,“ informoval redaktor ve vysílání Československého rozhlasu.

Čtěte také

„To byla jedna z forem. Druhá byla pohřebné, tedy stabilizační příspěvek, protože ti, kteří zde žili a působili 10 let, měli nárok na dva tisíce korun měsíčně,“ dodává Vladimír Kaiser.

Úřady tehdy před smogem nevarovaly, jak dokládá meteorolog Martin Novák z Teplic. Alespoň částečný systém varování začal fungovat až koncem 80. let.

Informace lidé získávali jen prostřednictvím hromadné dopravy

„Když byly koncentrace znečištění vysoké, jezdily prostředky hromadné dopravy v Teplicích s cedulkou upozorňující na inverzi. V Ústí nad Labem třeba jezdily se žlutými praporky. Informovanost však byla malá. Přístup k přesnějším informacím o koncentracích v podstatě nebyl. A na komínech nebyly žádné odlučovače, to znamená, že se do vzduchu dostávala spousta oxidu siřičitého,“ nastiňuje.

V roce 1989 se situace v Ústí nad Labem a okolí vyhrotila. Pochod lidí ke skládce jedovatých látek v Chabařovicích se povedl. Další demonstraci svolali aktivisté na květen. Tuto akci už však Krajský výbor KSČ dokázal zastavit. Na termín demonstrace povolal policejní posily, a tak se nakonec nekonala.

Bojovníci za lepší životní prostředí se ozvali razantně až začátkem listopadu, několik dní před událostmi na pražské Národní třídě.