Správně připravený maces? Jen pod dohledem rabína a za „nekřesťanské" peníze
Židé slaví úprk z egyptského otroctví. Začaly týdenní svátky Pesach. Mnozí novodobí Izraelci během nich paradoxně rádi do Egypta naopak utíkají, konkrétně do letovisek na Sinaji. Letos jim to ale vláda z bezpečnostních důvodů zakázala.
K Pesachu patří nekvašené chleby - macesy. Symbolizují spěch při útěku, kdy nebyl v Egyptě čas čekat, až chléb vykyne. Pro dnešní zbožné Izraelce ale není maces jako maces. Za ty opravdu kvalitní platí velké peníze.
Maličkou pekárnu v tradiční židovské čtvrti Nachla´ot v Jeruzalémě ovládá spěch. Všichni pekaři tu létají jako splašení a odstrkují se navzájem. „Máme maximálně osmnáct minut na smíchání vody a mouky, rozdělání těsta, uválení a upečení macesů. Naši předkové neměli na útěku z Egypta čas, všechno museli udělat ve spěchu,“ vysvětluje majitel pekárny Benjamin Chaba.
Zákazníci za tři macesy zaplatí v přepočtu přes 800 korun, židé ale na jednom ze svých nejdůležitějších svátků nešetří.
„Tohle bylo naše první pekařství, a děda si přál, abychom ho zachovali speciálně pro Pesach." Benjaminův děda byl mlynář, v jedenapadesátém roce přišel do Izraele z Iráku, právě tady si otevřel první pekárnu, a potom spoustu dalších. Dnes tu pečou macesy exkluzivní, ručně dělané, za které jsou zbožní židé ochotní zaplatit „nekřesťanské“ peníze.
Těsto sestává jen z mouky a vody, osm mladíků s kippami na hlavách z něj válí placky na sterilně čistém nerezovém stole, válečky mají obalené papírem, který po každé placce sundají a dají nový, aby na válečku náhodou neulpěl zbytek těsta, které by mohlo začít kynout.
Aby těsto nestihlo začít kynout, nesmí se pekař zastavit a všechno během 18 minut stihnout. Jiný rabín dohlíží na obilí od jeho pěstování až do pekárny. Nesmí se totiž nikdy setkat s vodou.
Placky se ještě přejedou děrovačem a pekaři s nimi rychle utíkají do pece. Mezi nimi se tu pohybuje vousatý rabín Dan Gabai v černém obleku a s černou jarmulkou na hlavě, který musí zajistit, aby bylo všechno košer. Macesy nesmějí začít kynout.
„Kvasnice ale také symbolizují špatnou stránku naší osobnosti. Kynutí je vlastně jako pýcha, což je špatná vlastnost. Měli bychom být skromní a macesy jsou skromné,“ připomíná další symbolický rozměr pesachových placek rabín Dan Gabai.