Svědectví pamětníků jsou důležitá, Bubny ale připomínají mladé generaci holokaust i bubny

Bubnování v Bubnech, happening za účasti pamětníků holokaustu, se uskuteční 16. října na půdě vznikajícího Památníku ticha na nádraží Praha - Bubny. „Mladou generaci je potřeba oslovit nejen svědectvími pamětníků, ale i novým, moderním způsobem," říká k tomu dokumentarista Pavel Štingl, který prosazuje a připravuje vznik Památníku ticha.

Jednou z pozvaných je téměř devadesátiletá Anna Hyndráková. V jejím bytě v pražských Střešovicích hoří na stole dvě svíčky. Jedna za otce, druhá za matku. Kdyby ale měla zapálit svíčky za všechny členy své rodiny, kteří se nevrátili z koncetračních táborů, nevešly by se na stůl. Bylo by jich dvaasedmdesát.


Přímo z nádražní budovy v Bubnech odvysílá Český rozhlas Plus v pondělí 16. října od 16 hodin veřejnou debatu, jejímiž hosty budou mimo jiné filozof Václav Bělohradský, režisérka Helena Třeštíková, výtvarník Jaroslav Róna. Debata odstartuje happening s názvem Bubnování pro Bubny.

„Ano, je potřeba připomínat, ačkoli nám to není nijak příjemné. Dostáváme s kamarádkami často komické dotazy. Například se lidé ptají, jak skončila druhá světová válka nebo zda jsme viděly živého Hitlera, kdo nám pral prádlo a zda jsme při tetování čísla dostávaly narkózu. Když takový dotaz dostanete po dvou hodinách vyprávění, které vám znovu přivolává ty obrazy, které byste nejraději zapomněli, už se vám prostě o tom vyprávět nechce," říká Anna Hyndráková.

Profesor dějepisu z gymnázia Jana Keplera v Praze Petr Zemánek považuje však osobní svědectví v dnešní době za to nejdůležitější. Se svými žáky navštívil Osvětim, ve škole pořádá setkání s přímými účastníky nejen z řad těch, kteří prožili holokaust, ale i s těmi, kteří prošli ruským gulagem. Osobní vyprávění Věry Sosnarové, která se jen několik dní po konci druhé světové války ocitla na cestě vlakem z Brna na Sibiř, kde v gulagu prožila téměř dvacet let podle Zemánkových slov studenty doslova vtáhlo do děsivého prostředí gulagu.

„Otázky selekce, otázky toho, kdo patří nebo nepatří na jakou stranu, kdo se hodí či nehodí do jaké doby a kdo má či nemá na co nárok, jsou ve společnosti stále přítomny," shodně uvádějí Pavel Štigl a profesor Zemánek.

autoři: lsm , Radiožurnál
Spustit audio