U počátku souboru Divadla Járy Cimrmana stála také žena! Režisérka Helena Philippová

Listujeme společně Zvukovou kronikou Divadla Járy Cimrmana z roku 2007 rozšířenou o záznamy z posledních let a vracíme se do úplných začátků divadla, před padesáti lety úzce spjatými s tehdy Československým rozhlasem. V nealkoholické vinárně U pavouka se objevila také režisérka Helena Philippová, která měla v začátcích na formování souboru zásadní vliv.

„Není pravda, že jsme věděli, že nás to bude živit, to věděla jenom režisérka Helena Philippová, která vždy, když jsme zlobili, tak říkala: Pánové, vy to zlehčujete, nezapomeňte, že se tím budete jednou živit. A my jsme to brali jako legraci,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.

Helena Philippová už před tím založila dvě divadla, byla u základu Divadla Semafor a Divadla Na zábradlí. A co přinesla v počátcích nově založenému souboru Divadla Járy Cimrmana? „Především do toho dala peníze, aby byl sálek útulný, tak tam koupila z vlastní kapsy petrolejové lampy,“ dodává.

Kromě toho byla také organizátorka, běhala po úřadech a sháněla razítka. „Brzo přišla na to, že bude nejlepší nechat nás na jevišti se projevit, pak to nějak uzákonit,“ říká.

Nechtěli hrát jak herci

Ve chvíli, kdy Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak zakládali divadlo, tak byli ženatí a měli děti. „Začínali jsme pozdě, také to kritika občas patřičně zdůraznila, že na rozdíl od jiných divadel to u nás byli pánové v nejlepších letech,“ připomíná Ladislav Smoljak.

To však mělo určité výhody. „Byli jsme opravdu zralí. Absolvovali jsme plno filmů, divadel, znali jsme naše konkurenty, znali jsme kamenná divadla a věděli jsme, že nechceme hrát „hereckým“ způsobem,“ dodává.

autor: vlk
Spustit audio