V Česku přibývá chmelnic. Jejich plocha je největší za posledních šest let
Ještě nedávno se čeští pěstitelé o úrodu chmele báli. Nebyl o něj takový zájem, i sklizeň byla slabší, a to po celé Evropě. Teď je ale trend poklesu pryč. Česká republika se řadí k největším producentům na světě.
Zájem o produkci chmele stoupá a zemědělcům se daří obnovovat i staré chmelnice. V Česku jich je v současnosti kolem 5000 hektarů. Řadíme se tak ke světovým velmocím. Česká republika drží dokonce třetí příčku, a to hned za Německem a Spojenými státy, kterým dohromady patří přes dvě třetiny trhu.
Obliba českého piva
Podpořit novou výsadbu chmelnic chce i ministerstvo zemědělství. Jen loni vyplatil stát z dotačních programů přes 16 milionů korun. O český chmel je zájem i v zahraničí. Kam tedy putuje?
Za rostoucím vývozem stojí i obliba českého piva. Právě v Číně se totiž začínají orientovat přímo na jeho výrobu, a to za použití českých surovin – včetně chmele. V zahraničí roste taky zájem o aromatické odrůdy chmele, které se pěstují hlavně na Žatecku. Pivo vyrobené z nich má výrazně hořkou chuť. Pěstuje se ale třeba i chmel s vůní citronu nebo taky bio chmel.
Čtěte také
A co se týče piva, tak Česko patří stále k velmocím a drží si první příčku ve spotřebě. Ta ale mírně klesá – zatímco v roce 2009 vypil každý Čech přes 150 litrů, loni už to bylo jen 144 litrů na osobu a rok. Hned za námi jsou Němci se 107 litry a Rakušané.
Chmelové brigády neskončily
Pěstování chmele má v Česku historickou tradici. Někteří si ještě vybavují povinné chmelové brigády. Jak je to dnes? S narůstající plochou chmelnic roste i poptávka po brigádnících. Dnes ale není povinná. Přesto je o ní zájem, a to hlavně z řad studentů.
Jen loni čeští pěstitelé vyvezli přes 4000 tun chmele. Téměř tři čtvrtiny celkového exportu směřovaly mimo Evropskou unii. Nejvíc šlo do Japonska, Ruska, Vietnamu a taky Číny.
Na brigádu se jezdí ve dvou vlnách – na jaře a taky v létě. První práce je drátkování, tedy příprava na zavěšení chmelu. V létě jde už o sklizeň. Směny jsou obvykle 8 až 12 hodin čistého času. Brigádníci většinou pracují na dohodu o provedení práce.
Odměna je pak závislá na délce sklizně. Z aktuálních nabídek, které inzerují pracovní agentury, je možné si přivydělat zhruba 60 až 80 korun za hodinu. Některé chmelnice nabízí i jednorázovou odměnu, kdy si za patnáct dní lidé můžou přivydělat kolem 10 tisíc korun.
