V jednotě je síla! Plná Letenská pláň vypískala Ladislava Adamce a tleskala Veřejné bezpečnosti
26. listopadu 1989 – den, který vešel do historie. Na Letenské pláni se tehdy sešla další obrovská manifestace Občanského fóra. A dopoledne toho dne se poprvé potkal Václav Havel s federálním premiérem Ladislavem Adamcem, který přijal pozvání na odpolední demonstraci.
Ladislav Adamec na Letné promluvil, jenže projev pro něj nedopadl dobře. Sice přicházel jako zástupce komunistické vlády, který je ochotný k dialogu s Občanským fórem, ale na Letné odrazoval od generální stávky. To se lidem vůbec nelíbilo, a tak ho vypískali.
Byla zima, foukalo, lidé byli zachumlaní v čepicích, čelenkách, rukavicích, límce měli vyhrnuté a poskakovali, aby se trochu zahřáli. Prázdná místa byla jen vzadu, směrem k Pražskému hradu, kde už ležel sníh. Mezi lidmi bylo vyhrazeno několik koridorů pro záchranáře. Manifestace však byla klidná.
Demonstraci už tradičně moderoval katolický kněz a mluvčí Občanského fóra Václav Malý. U mikrofonu se střídali umělci a zástupci velkých průmyslových podniků. A také se skandovalo: „V jednotě je síla“ nebo „Ať žije Charta 77“.
Příslušníci Veřejné bezpečnosti se omluvili za 17. listopad
Promluvil také Alexander Dubček, ikona pražského jara, který odmítl výzvy komunistických politiků, aby se situace v zemi zklidnila. Podle něj by zklidnění zmrazilo „demokratizační přeměny, které jsou právě v plném proudu“.
U mikrofonu se objevili také příslušníci pohotovostní motorizované jednotky Veřejné bezpečnosti. Omluvili se za to, že byli nástrojem komunistické moci k potlačení pokojných občanských shromáždění a že se postavili proti lidem vlastní země.
Mladý policista přečetl prohlášení. On i jeho kolegové šli k policii bojovat proti kriminalitě, ne proti občanům. Pokyny k zásahu 17. listopadu podle něj dali vysocí političtí představitelé.
Nikdo netušil, jak dav na vystoupení policistů zareaguje, přítomní si vzali k srdci slova Václava Malého, který vyzýval k odpuštění a k širokému srdci. „Pojďte s námi! Odvahu!“ skanduje dav. Lidé cinkali klíči a někteří měli ruce zvednuté do symbolu „véčka“.
