Věznice jsou opět přeplněné. Pět let po Klausově amnestii je třicet procent propuštěných zpět
Prezident Václav Klaus na závěr svého funkčního období vyhlásil 1. ledna 2013 v novoročním projevu kontroverzní amnestii. Po pěti letech je třicet procent propuštěných zpět ve vězeních, která jsou nyní přeplněná.
Obsahem amnestie bylo prominutí a zahlazení některých nepodmíněných trestů, zastavena byla některá trestní stíhání a došlo i ke zmírnění části nepodmíněných trestů. Amnestie za první pololetí roku 2013 zastavila v přípravném řízení 322 trestních stíhání, dalších 177 v řízení před soudem. Obviněných, jejichž stíhání bylo zastaveno z rozhodnutí státního zástupce, tedy v přípravném řízení, bylo 468. Těch, o kterých rozhodoval soudce, bylo 436. Téměř polovina případů, na které se vztahoval článek II amnestie, se týkala trestných činů proti majetku, zhruba desetinu tvořily hospodářské trestné činy.
Prezidentovo rozhodnutí vedlo k propuštění téměř šesti a půl tisíce vězňů. Včetně zmírnění trestů se amnestie vyhlášená podle Klausových slov u příležitosti výročí založení samostatné České republiky dotkla celkem více než 110 tisíc odsouzených. Generální ředitel vězeňské služby Petr Dohnal uvádí, že tehdy amnestie významně přispěla k uvolnění přeplněných věznic. „Nikdo ale nečekal, že během pár let se třetina propuštěných vrátí zpět. Z celkového počtu propuštěných se jich vrátilo přes dva tisíce,“ dodává Dohnal.
K opětnému přeplnění věznic přispělo i to, že část vězňů se dostala ven na tzv. amnestii s podmínkou. Týkala se těch, kteří byli odsouzení nejvýše na dva roky a zároveň se nedopustili závažných trestných činů. „Z celkového počtu 2494 takto propuštěných osob k prosinci 2017 podmínky amnestie nedodrželo 790 osob,“ uvádí Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti. V současné době je za mřížemi na 22 tisíc osob, což kapacitu věznic přesahuje o šest procent.
Klausova amnestie měla řadu kritiků a stala se dokonce jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na Václava Klause. Článek II amnestie se vztahoval i na stíhání starší osmi let, u nichž možný trest nepřesahoval desetiletou hranici, a týkal se proto i některých rozsáhlých hospodářských kauz.
