23. den. Kolejiště v podkroví aneb siderodromofilové
Jestli máte jako já zálibu v prohlížení cizích bytů, mám pro vás jeden tip na rodinu, které to vadit nebude. Zájemcům totiž na požádání ukazují obrovské kolejiště, které zabírá celé první patro domku ve Vrčeni u Nepomuku. Patnáct let ho buduje invalidní důchodce Jaroslav Navrátil a už s ním strávil přes dvacet dva tisíc hodin. Za tu dobu postavil 157 metrů kolejí, 66 výhybek, stovky domků, figurek a k tomu muzeum na dvorku a zahradě. Stačí zazvonit a on už někdo otevře.
Životní dílo pana Navrátila uchvátí každého milovníka železnic, od mrňat, která mají při pohledu na vláčky druhé Vánoce, až po vysloužilé drážní inspektory, kteří zavzpomínají na soupravy a nádražní budovy svého mládí.
Přednosta stanice sedí na otočné židli u ovládacího panelu a organizuje docela složitý dopravní uzel. Má rozsáhlé znalosti o všech tratích, přesně ví, kde které vlaky jezdí a hlavně má velký vypravěčský talent. Rozený řečník.
U přednosty byli na návštěvě zrovna dva kamarádi, kteří také nedělají celý život nic jiného, než jezdí po různých tratích a fotografují lokomotivy.
Jiří Škalda je skoro soused, bydlí pár set metrů od Vrčeně u nádraží v Nepomuku a přinesl svému kamarádovi kalendář na rok 2014. Jaký je na něm motiv, je asi zbytečné říkat.
Tito nadšenci zamilovaní do železnice se odborně nazývají „siderodromofilové“. „To jsem nikdy neslyšel,“ směje se Jiří Škalda a oba jeho přátelé se také podivují. Na teorii zřejmě nemají čas. Oni se železnicí a modely zabývají prakticky.
Dalším kumpánem do party je Luboš Herout, který také přinesl kalendář, ovšem velmi vzácný. Vytiskl ho v jediném exempláři. Teď spolu řeší různé detaily kolejiště, a kdo nezná železničářskou hantýrku, je trochu mimo.
Vstupné je dobrovolné
„Letos se přišlo podívat asi tisíc lidí,“ říká Jaroslav Navrátil, který otevře každému. „Abych si to stavěl sám pro sebe, je trochu nesmysl.“
Vstupné vybírá dobrovolné a výstavbu kolejiště hradí ze svého invalidního důchodu, s pomocí kamarádů a občas díky různým železničním nadšencům.
Když ale náhodní turisté projíždějí přes Vrčeň, domku pana Navrátila si všimnou těžko. Stojí stranou hlavní silnice a neukazují k němu žádné cedule.
Navrátil je totiž ve sporu s místním starostou a zatím nezískal povolení na umístění poutače u cesty. Na malé vsi jsou vztahy komplikované. V každém případě má svoji webovou stránku, kde je informací dostatek: www.zeleznice-vrcen15.cz/
Železničních nadšenců je v Česku pěkná řádka a Jaroslav Navrátil patří mezi ty opravdu ryzí. Letos začal pořádat i kursy modelářství pro podobně zaujaté jedince a hledá následovníka, který by jeho kolejiště dál rozvíjel. I když těžko říct, jak ho chce ještě zahustit. V podkroví už moc místa nezbývá.