3. den. Vlastní stopou po Šumavě a pod kterým vánočním stromkem složit hlavu
Sněží už druhý den, vítr žene vločky do tváří, a tak žádné tváře mezi chalupami na Kvildě ani vidět nejsou. Domácí jsou u kamen, dělají dřevo v kůlnách nebo odhazují sníh. Turistů zatím poskrovnu, ovšem u fary zastavuje tranzit a z něj vyskakuje horda dětí. Nesou si tenké lyže, takže běžkaři. Přijeli na víkend, aby si zatrénovali na pláních. Stopy zatím prohrnuté nejsou, ale to jim nevadí.
„Máme sebou skútr a stopu si připravíme sami,“ říká trenér dvaceti dětí. Přesně takhle to udělali i vloni a v podstatě tak zahajují sezónu, aniž by čekali, až zazní výstřel z obecního úřadu a vyjedou rolby.
„Starostové čekají, až napadne víc sněhu a přijede víc turistů,“ vysvětluji Evě, která má odpoledne malé běžkaře na starost a vede je na projížďku hlubokým sněhem.
„Nemělo by to být obráceně? Nejdřív stopa a potom turisté?“ ptá se spíš řečnicky mladá, vysportovaná učitelka matematiky a biologie a mizí se svými svěřenci v mlze.
Ještě mi stihne říct, že děti platí za nocleh stovku na noc a dospělí dvě stě korun. I na začátek sezóny je to slušná cena, zvlášť na Kvildě, která je centrální šumavskou obcí a kudy projede za rok skoro jeden milion turistů.
Běžkařské stopy plánují starostové upravovat až mezi svátky. Kdyby ale nasněžilo hodně, pustí se do toho třeba na Kvildě dřív.
Se stopami je každoročně problém zvaný peníze. Zatím ještě na Šumavě nenašli způsob financování, který by vyhovoval všem. Uvažuje se o poplatcích pro turisty, ale zatím neměl nikdo odvahu to prosadit. Nebo to zavést alespoň nějak nenápadně jako součást nějakého poplatku.
Možná by stačilo podívat se přes hranici. O sjezdovkách a vlecích se tady zmiňovat nebudu, ty mají reklamy všude dost. Navíc Šumava je běžkařská.
Na svátky je ještě na Šumavě volno. Ubytování lze sehnat klidně i na Silvestra. Třeba v Borových Ladách. Tvrdí to starostka Jana Hrazánková a nemá tím na mysli jenom obecní chaty.
Starostové se vůbec předhánějí v tom, aby dostali své obce do novin, televizí a rádií. Věří, že každá zmínka o jejich vesnici zvýší zájem turistů.
A protože mi starostka Hrazánková při každém setkání vyčítá, že na Borová Lada nemyslím, můžu jí to teď vrátit. Takže na svátky na Lada. Reklamace vyřizuje paní starostka.
Ceny jsou stále celkem příznivé. Tedy čaj za 35 korun v restauraci mě trochu dojal, ale ubytování začíná kolem 250 korun za noc v privátech a plynule přechází v tisíce v hotelech.
Komu je to příliš, může využít nouzové útulny v Národním parku. V tom případě spacák s sebou, ohně jsou v lese a pod širou oblohou zakázané.