Co vás pálí... na hudbě I.

obrazovka vysílacího počítačeFoto: Jan Rosenauer

Vzbuzuje silné emoce. Kvůli ní nám píšete nejčastěji. Líbí se vám, i nelíbí. Některým vadí, ale máte z ní také radost. Rádi se jí bavíte, ale občas kvůli ní i přelaďujete. To zdaleka není všechno, co ve vás vyvolává jediné - hudba v rozhlasovém éteru. A Radiožurnál není výjimkou.

ČRo 1 - Radiožurnál je prestižní zpravodajsko-publicistickou stanicí. Hudba není primární částí jeho programu, nicméně sehrává důležitou roli při celkovém vnímání vysílání. Hudbu bereme hlavně jako relaxační část programu, která dává posluchači možnost "urovnat si v hlavě" informace z příspěvku, který právě slyšel. 

Hudební dramaturgie Radiožurnálu vychází ze souhrnných kvantitativních a také specializovaných kvalitativních posluchačských průzkumů. Základním východiskem je, že hudba musí odpovídat posluchačským zvyklostem dominantní skupiny posluchačů Radiožurnálu ve věku 35-60 let. Stanice má největší věkové, ale zároveň sociálně demografické rozpětí posluchačů. 

Posloucháte nás zpravidla nejméně 4x týdně v celkové denní době poslechu zhruba 180 minut. Nejkratší časový úsek posloucháte ráno, delší potom dopoledne nebo odpoledne. Tomu odpovídá četnost zařazování titulů. 

Náš hudební program je velmi pečlivě a odborně připravován na základě výsledků testování písní, oblíbenosti hudebních žánrů a dalších kritérií v řadách posluchačů v jednotlivých cílových sociálních i věkových skupinách. Tím se podařilo sestavit více než úspěšný model. Do zařazování titulů byla vnesena jasná a přesná koncepce, do které nezasahujeme vlastními nápady. 

Vkus se však, pochopitelně, liší od posluchače k posluchači. Úzká selekce hudby je bohužel nutná právě kvůli posluchačské netolerantnosti k žánrové pestrosti. Radiožurnál třikrát za sebou při měření poslechovosti nabral v tisících nové posluchače. I to potvrzuje, že tato cesta je jediná správná. 

Všechny tituly testujeme u posluchačů na oblíbenost. Tudíž hudba, kterou můžete nyní slyšet, je zvolena především samotnými našimi posluchači. Testy provádíme nepřetržitě. Když zjistíme, že o titul už není zájem, vyřadíme ho nebo jej hrajeme jen zřídka. 

Jsme si jisti, že serióznost rozhlasové stanice by neměla být stavěna na formě, ale na obsahu příspěvků - a v této oblasti k žádné změně nedošlo. Stále se snažíme poskytovat co nejobšírnější a objektivní zpravodajství a publicistiku. 

Jako každá stanice chceme zůstat na špičce českého mediálního trhu. Děláme pro to maximum. Ani veřejnoprávní médium nesmí být neúspěšné a tvrdit, že ho poslouchá hrstka vyvolených. Dnes už široké spektrum 20 stanic veřejnoprávního rozhlasu zaručuje, že si každý najde, co mu vyhovuje. Naším cílem je, aby co nejméně posluchačů zpravodajství bylo nuceno přelaďovat kvůli hudbě. 

dotaz posluchače: Proč nehrajete hudbu související s tím, o čem právě vysíláte? Mám na mysli třeba hudebního hosta. (Pozn. redakce: jedná se o takzvané kolorování.) 

Ve zpravodajském formátu je hudba vždy samostatným útvarem a její vysílání se řídí jinými kritérii s přesnými pravidly. "Kolorování" působí vždy divně. Je vhodné pro navozování atmosféry například ve filmu nebo televizi ve spojení s obrazem. I ve světě se od tohoto módního trendu 70. let v rozhlasových médiích už dávno ustoupilo. Nepřináší žádný efekt. 

Pokud se jedná přímo o hosta z hudební oblasti, zařadíme titul pouze tehdy, jedná-li se o úspěšného, všeobecně oblíbeného interpreta. Vyhrazujeme si však právo riskovat rozhodnutí, zda je interpret natolik většinově úspěšný, že posluchači ve skladbě neodladí. 

Zkušenosti ukazují, že interpret chce většinou informovat o své nové desce a propagovat své zájmy. Větší propagací produktu, tedy alba, koncertu a podobně, bychom se dostávali přinejmenším do konfliktu s ustanoveními o skryté reklamě. V nevyhnutelných situacích raději řešíme problém krátkou ukázkou (přibližně 30 sekund). 

Nezařazujeme tituly, které by narušovaly základní hudební formát stanice. Řada posluchačů totiž identifikuje svou stanici i podle hudby, kterou hraje. Vznikají tak klasické hudební formáty - soft, pop, country, beat, rock, hit, oldies a další stanice s charakteristickým zvukem, podle kterého si je právě posluchači ladí. Efekt je stejný jako například ve výběru restaurací, kde musíte podvědomě tušit, jaká jídla vám nejspíš budou nabídnuta. 

připomínka posluchače: Mám pocit, že jednu písničku slyším 3x denně (anglickou i českou verzi). 

Jde skutečně pouze o pocit. I když hrajeme českou a zahraniční verzi jen u několika vybraných titulů, pečlivě hlídáme jejich vzájemnou časovou vzdálenost ve vysílání. Žádnou skladbu nehrajeme vícekrát než 1x denně, většinu můžete slyšet jednou za 3-5 dnů. 

Protože hrajeme nejznámější oblíbené tituly, posluchači mohou zmíněný pocit mít. Při konkrétním dotazu na skladbu však zjistí, že ji slyšeli na konkurenční stanici. Některé skladby se jim svým aranžmá pletou. Klasickým příkladem jsou skladby skupiny ABBA. 

Věřte, že o každé vysílané skladbě máme přesné analýzy a vyhodnocujeme její současnou oblibu. Celý hudební formát se neustále vyvíjí a mění. 

dotaz posluchače: Proč pouštíte jen staré písničky - stále 60.-80. léta? Hrajete i nové, aktuální? 

Formát tvoří oblíbené skladby od 60. let po současnost a jejich poměr je důsledně přesný i ve střídání kategorií jednotlivých dekád vzniku. Na domácí hudební scéně vzniká velmi málo úspěšných novinek, které by oslovily na první poslech, proto váháme s jejich zařazením a raději je také testujeme u posluchačů. Přesto se dá říct, že současní interpreti (čeští i zahraniční) převládají nad staršími. 

Za všechny například Robbie Williams, Petr Kolář, Support Lesbiens, Divokej Bill, Nelly Furtado, Kryštof, Chinaski, Lucie Vondráčková, James Blunt, Peha, Čechomor, Jana Kirschner, No Name, All Stars Band a další. 

A co se týče hudebních novinek, tak z poslední doby jsou to třeba: This Is The Life (Amy MacDonald), Tak nějak málo tančím (Kryštof), The Fear (Lily Allen), Pokoj v duši (Jana Kirschner), Venkovan kluk (Mig 21), Cry For You (September), Quiet Times (Dido), Lucky (Jason Mraz a Colbie Caillat) a další. 

Posluchači Radiožurnálu nám do e-mailové schránky radiozurnal@rozhlas.cz nebo prostřednictvím kontaktního formuláře posílají názory a připomínky i k naší hudební dramaturgii. Na všechny průběžně odpovídají kolegové z hudební redakce. 

Dotazy se často opakují a jejich spektrum je bohaté, vzhledem k mnoha úhlům pohledu na hudbu obecně. Proto jsme "hudební" díl nepravidelného seriálu "Co vás pálí... na Radiožurnálu" rozdělili na dvě části. V té příští vám odpovíme například na dotazy týkající se "selektoru", výzkumů zaměřených na oblíbenost daných hudebních titulů, důvodů, proč hrajeme určitý počet písniček od jednoho interpreta, a další. 

Budeme rádi, zachováte-li nám i nadále svou přízeň a budete nám dál psát. Vulgární a urážlivé reakce nám však, prosím, neposílejte. Nebudeme na ně reagovat. 

Vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu (Praha, střední, jižní, západní a severní Čechy, Brněnsko, Ostravsko). 

Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.