Co vás pálí... na zahraniční redakci

Každý den a celý týden vás informujeme o aktuálním dění po celém světě. Síť zahraničních zpravodajů Českého rozhlasu pro vás zajišťuje novinky z Evropy, Asie a Ameriky. Zpravodajství, rozhovory se zajímavými lidmi, publicistiku i reportáže vám zprostředkováváme také z míst, kde ČRo své stálé zpravodaje nemá.

Český rozhlas má největší síť zahraničních zpravodajů a spolupracovníků ze všech českých médií. Jsou ve všech sousedních zemích a v zemích, které dnes určují světové dění. Jsme jediným rádiem, jehož prostřednictvím máte šanci poznat skutečný život obyvatel na druhé straně hranic i to, jaké tradice ctí příslušníci vzdálených národů a kultur. Naši zpravodajové nechybí u žádných významných politických událostí. Zblízka sledujeme volby amerického prezidenta, konflikt na Blízkém východě nebo přelomové změny v Číně. S našimi zpravodaji se setkáte na všech stanicích veřejnoprávního rozhlasu.

Celé zahraniční zpravodajství ČRo zajišťuje a zaštiťuje zahraniční redakce Radiožurnálu. Její část má stálou službu ve zpravodajském sálu, takzvaném newsroomu, kde redaktoři připravují psané zprávy z českých i světových agentur a komunikují s našimi zpravodaji a odborníky na zahraniční oblast. Reportéři samozřejmě sledují návštěvy zahraničních politiků, zajímavých osobností a expertů v Česku a také vliv českých reálií v zahraničí.

Newsroom - zpravodajský sál

Poslání zahraničních zpravodajů ČRo

Každý zpravodaj by měl především informovat o dění v zemi, do které byl vyslán. Aktuální a rychlé zpravodajství má v našem vysílání přednost. Platí novinářské motto, že už ranní tisk je historií. Ne tak rozhlasové vysílání - v jakoukoli denní nebo noční dobu se vždy dozvíte, co se děje na důležitých místech zeměkoule, kde všechno naši zahraniční zpravodajové a tým spolupracovníků sledují.

Jakkoli je dnes snadné dostat se k informacím rychle, jsou situace, kdy jen málokdo má možnost si pustit televizi či internet, případně číst infoservis přes mobilní telefon. A chcete-li být informováni hned, vyhoví vám jen jediné médium - rádio. Zahraniční zpravodajové ČRo jsou k dispozici celý den, aby vám mohli poskytovat službu, kterou potřebujete: vědět a znát právě teď.

Jak vypadá běžný den zahraničního zpravodaje

Polský zpravodaj ČRo Petr Vavrouška v rozhovoru pro www.radiozurnal.cz řekl: "Myslím, že neexistuje 'průměrný zpravodajův den'. Záleží na tom, co se zrovna aktuálně děje. Když vím o akci, která se má ten den stát, je práce víc, a když je naopak relativně klidnější období, je zpravodaj na trní, jestli se něco nestane. Je to prostě práce od rána do večera, někdy je jí víc, někdy míň, někdy je člověk třeba dva týdny na místě, a pak jsou zase měsíce, kdy je rozlítaný, na cestách. Zvykl jsem si na zpravodajský život: každý den jsem zodpovědný za to, co dodám, co natočím, vím, kdy kam půjdu, můžu dopředu plánovat, co kam pojedu dělat."

Jednou z nejméně stabilních částí světa je Blízký východ. Tamní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček dodává: "Zejména v tak neklidných regionech, jako je Blízký východ, žádná rutina ani není možná. Samozřejmě jsou klidné dny, kdy u počítače zpracovávám nadčasové příspěvky, nebo v terénu natáčím další reportáže. Ve vteřině ale klid může zmizet a je potřeba okamžitě reagovat. Na jeden telefon mi chodí rychlé zprávy o náhlých událostech na celém Blízkém východě, na druhý ze samotného Izraele a Palestiny. Vodítkem může být už to, že nad Jeruzalémem začnou létat vrtulníky a houkat policejní auta a sanitky. Takže musím být neustále ve střehu. Nemluvě o tom, že řada událostí poznamenává zdejší reportéry i osobně - o utrpení, křivdy a emoce tu rozhodně není nouze."

Osadnická enkláva v Jeruzalémě

Zpravodaj ČRo v USA Vít Pohanka, jeden z těch, kteří to mají do vinohradského studia nejdál, ještě doplňuje: "Každý den je samozřejmě jiný. V případě zpravodaje ve Washingtonu se ale vždy odvíjí od časového rozdílu, tedy skutečnosti, že je ve Spojených státech o 6 až 9 hodin méně než v České republice podle toho, jestli jste na východním pobřeží nebo třeba v Kalifornii. Velmi intenzivní pracovní dobou proto bývají večery, kdy se připravují zprávy na ráno a často také vstupy do ranního vysílání.

Není vůbec neobvyklé, že jsem vzhůru do 2. hodiny ranní, protože mám naplánované nějaké povídaní do ranního vysílání Radiožurnálu a obvykle přitom ještě zpracovávám materiály natočené přes den. Moc si ve Washingtonu nevydechnu ani dopoledne, kdy je v Praze odpoledne, zprávy běží a připravuje se třeba Radiofórum nebo zpravodajský souhrn Stalo se dnes.

Ideální čas na natáčení v terénu nastává odpoledne, kdy toho po mně Praha obvykle moc nechce. Pak ale přichází večer a všechno začíná znovu. A někdy mezitím musím hledat témata pro reportáže, domlouvat si rozhovory, připravovat příspěvky do víkendového Zápisníku zahraničních zpravodajů, do Studia Česko... Prostě, nenudím se."

Kde zahraniční zpravodaj čerpá informace?

Každý si "pěstuje" síť kontaktů - před svým nástupem na nové působiště a pak přímo na místě. Využívá také spojení svých předchůdců a kolegů, kteří se v dané zemi pohybovali nebo stále pohybují. Ale nejsou to jen kolegové: před odjezdem se naši zpravodajové seznamují s cizinci z dané země, kteří pobývají v Česku nebo v zemích zpravodajských postů, na kterých náš redaktor působil v minulosti. Pochopitelně mezi důležité kontakty patří i lidé, kteří v té které konkrétní zemi žili, žijí nebo je mají na starosti z povahy své práce.

Přehled zahraničních zpravodajů od 1. ledna 1993, kdy po rozdělení Československa vznikl samostatný Český rozhlasPOLSKO
1992-1998 Karas Miroslav
1998-2000 Tolčinský Alexandr
2000-2004 Novák Pavel
2004-2009 Dorazín Martin
2009- Vavrouška PetrRUSKO
1993 spolupracovník Ján Šmihula
1994-2000 Šťáhlavský David
2000-2004 Voldán Petr
2005-2008 Vavrouška Petr
2008- Kabrhelová LenkaVELKÁ BRITÁNIE
1993-1997 Kyncl Karel
1997-2000 Voldán Petr
post zrušen, od té doby spolupracovník Milan Kocourek
FRANCIE
2006- Šmíd JanSRN
1992-1997 Halousek Jiří
1997-2001 Senková Zita
2002-2005 Šťáhlavský David
2006-2010 Hošek JiříUSA
1992-1998 Šmíd Jan
1998-2002 Krupauerová Olga
2002-2006 Konvalina Miroslav
2006-2008 Pícha Alexandr
2008- Pohanka VítSLOVENSKO
v 90. letech spolupracovnice Renata Havranová
2006-2010 Ľubomír SmatanaEVROPSKÁ UNIE
1998-2002 Fridrich Milan
2003-2005 Kvapilová Pavlína
2006-2008 Pohanka Vít
2008- Novák Pavel
2009 2. zpravodaj Houska OndřejBLÍZKÝ VÝCHOD
2006-2007 Janev Jaromír (do té doby spolupracovníkem)
2008- Tureček BřetislavBALKÁN
2006-2009 Ježek Martin
2009-2010 Janev JaromírJIHOVÝCHODNÍ ASIE
2006-2010 Mikoláš Robert

Agenturní zpravodajství

Část zahraniční redakce má stálou službu v newsroomu Radiožurnálu. Redaktoři tu, kromě dalšího, připravují psané zprávy ze světových agentur. Prioritní pro zahraniční zpravodajství je dnes agentura Reuters a ČTK. Český rozhlas má k dispozici také informační servis agentur AFP a DPA a stále častěji využívá i zahraničních zpravodajských internetových serverů, například BBC nebo CNN.

Multimédia

Hlavním "médiem" Českého rozhlasu je éter. A jeho výstupem hlas. Tedy ne obrázky. Ale díky internetu máte možnost udělat si i "živou" představu o tom, co slyšíte. Používáme obrázky z agentur i volných zdrojů, ale především se snažíme, aby fotografie, které k textové podobě rozhlasového příspěvku umisťujeme na náš web, byly dílem přímo našich zpravodajů. A důvod je, kromě vizualizace, jasný - zpravodaj je přímo na místě a fotografie, které pořídí, se přímo týkají té které konkrétní reportáže, rozhovoru.

Co dalšího pro vás připravuje zahraniční redakce Radiožurnálu

Zápisník zahraničních zpravodajů
Je výkladní skříní zahraniční redakce. Magazín s dlouholetou tradicí vysíláme každou sobotu a neděli po 10. hodině. Úplně prvním (a tehdy jediným) zahraničním zpravodajem Československého rozhlasu byl František Gel, který posluchačům zprostředkoval norimberský proces s válečnými zločinci (1946). Po roce 1948 následovala vynucená sovětsky přátelská přestávka, která skončila v roce 1955. Od té doby už posluchači o svůj oblíbený pořad nikdy nepřišli.

Logo

Zápisník nabízí zábavu, poučení a snaží se vám zpříjemnit část víkendového dopoledne. Uslyšíte to, co jinde v rozhlasovém prostředí nenajdete: čím žijí Evropané, co se děje na Blízkém východě a co zaznamenaly naše mikrofony až v dalekém Hong Kongu nebo Spojených státech. Naši posluchači patří mezi ty nejvěrnější a pro zahraniční zpravodaje je práce na příspěvcích do Zápisníku vždy něčím zvláštním až svátečním.

Zahraniční tisk, internet a Evropská unie na Radiožurnálu
Mezi pořady, které pravidelně připravujeme každý všední den, patří výběr ze zahraničního tisku a ze zahraničních internetových portálů. V souvislosti s předsednictvím Česka Evropské unii jsme vysílali seriály jako Evropské rozhovory nebo Evropská 27 dnes (jejich záznamy si můžete znovu poslechnout v archivu všednodenního Dopoledního a sobotního a nedělního Ranního Radiožurnálu).

Na cestách s Radiožurnálem
Během prázdnin vás redaktoři a zpravodajové ve Víkendovém Odpoledním Radiožurnálu v 18.15 pozvou na známá i neznámá místa celé naší planety a České republiky. Jejich prostřednictvím se podíváte na místa, o kterých sní, která sami navštívili, nebo se tam teprve chystají.

Třetí svět
Tématům, o kterých v denním zpravodajství informujeme stručně - například vojenské režimy, dětští vojáci nebo kácení deštných pralesů - se mnohem více a v souvislostech věnujeme právě v tomto specializovaném bloku ve středu po 22. hodině. V první části vás seznamujeme s příběhy lidí, fakty, vysíláme reportáže a rozhovory s odborníky o problémech, které trápí třetí svět. Druhá část je zaměřena na novinky a zajímavosti z daného regionu, včetně pozvánek na akce nebo výstavy. Těm, kteří chtějí rozvojovým zemím pomáhat, radíme, jak na to.

Africký deštný prales - projekt Odhalení

Zahraniční zpravodajové hosty ve vysílání Radiožurnálu

Od 1. ledna 2008 vysíláme každý všední den od 10 hodin a o víkendu od 11 rozhovor s Hostem Radiožurnálu. O zkušenostech a zážitcích ze svých zpravodajských postů se s vámi podělila i většina současných a bývalých zahraničních zpravodajů a spolupracovníků ČRo.

2009
14. července: Tomáš Sniegoň - severské země, Švédsko
23. června: Martin Dorazín - Polsko
6. května: Petr Vavrouška - Rusko, Polsko
20. dubna: Vědunka Lunardi - Itálie
3. dubna: Marie Woodhamsová - Rakousko
2. března: Robert Mikoláš - Čína, JV Asie

2008
29. prosince: David Šťáhlavský - Čína, Rusko, Německo
25. listopadu: Jan Šmíd - USA, Francie
11. listopadu: Břetislav Tureček - Blízký východ
17. září: Milan Kocourek - Velká Británie
31. července: Petr Vavrouška - Rusko
23. května: Jiří Hošek - Německo
25. dubna: Pavla Jazairiová - Blízký východ, Jižní Amerika
31. března: Vít Pohanka - EU/Brusel, Benelux, USA

Speciální zpravodajské projekty

Kromě tradičního informačního servisu připravujeme speciální vysílání ke zvláště významným událostem. Některé jsou unikátní, jiné se v různých časových obdobích opakují:

České předsednictví v Radě Evropské unie (leden-červen 2009)
Návštěva prezidenta USA Baracka Obamy v Praze (duben 2009)
Konference členských států NATO v Praze (listopad 2002)
Ekonomické fórum ve švýcarském Davosu (každý leden)
Volba prezidenta USA
Volba prezidenta v Rusku

Barack Obama při projevu

Očekávané významné akce do konce roku 2009

podzim: specializovaný blok k 20. výročí pádu Železné opony
(rozhovory s disidenty i exponenty komunistických režimů ve střední a východní Evropě a seriál, ve kterém připomeneme, jak se jednotlivé země bývalého sovětského bloku vypořádaly s dědictvím komunismu)
září: návštěva papeže Benedikta XVI.
září: volby v Německu
prosinec: klimatická konference v Kodani (Dánsko)

Soutěže

Ve zpravodajství Radiožurnálu vás informujeme o tom, co se děje ve světě. Chceme vám ale také dát možnost vyzkoušet si, co o světě víte vy. A proto pro vás připravujeme soutěže. Ty jsou buďto vědomostní, nebo takové, kde máte příležitost si "vyzkoušet" práci redaktora - stejně, jako tomu bylo u naší poslední velké soutěže Zápisníku zahraničních zpravodajů. Pokud si s námi chcete zahrát, poslouchejte naše vysílání nebo navštivte www.radiozurnal.cz, kde se v rubrice O stanici dozvíte, co pro vás chystáme.

fotografie ze soutěžních reportáží

Vaše nejčastější dotazy

připomínka posluchače: Poslední dobou se mi zdá, že někteří zpravodajové jsou přepracovaní a nestíhají... "Polykají" slabiky, hlasově zaspávají... Vypadá to, jakoby příspěvek snad zrovna dopsali a přímo jej předčítali, protože se zakoktávají... ZZZ posloucháme pravidelně, a doufáme, že se jedná o momentální indispozice.

Málokterý posluchač si umí představit, za jakých podmínek živé vstupy často vznikají. Zpravodaj musí mnohdy urazit i stovky kilometrů, aby se dostal přímo do místa dění. Na rozdíl třeba od předních světových médií je odkázán pouze sám na sebe, nemá k dispozici řidiče, produkční tým a podobné zázemí. Pracuje 7 dní v týdnu, minimálně 12 hodin denně, někdy i zdravotně indisponován. Proto se občas stane, že jeho projev není na naprosté špičkové úrovni - k těmto situacím však dochází výjimečně.

dotaz posluchače: Dobrý den, kdysi bylo v Zápisníku zahraničních zpravodajů hezkým zvykem, že za reportáží z určité země následovala (v rámci možností archivu ČRo) hudba z této země. Kolorování v ZZZ = zákaz? Například v pořadu Doteky víry hrajete tématické písničky...

Radiožurnál není hudební stanicí, ale zpravodajskou. To znamená, že je takzvaným "proudovým" rádiem - tedy zjednodušeně řečeno vstup, píseň, vstup, píseň... A stejně jako vstupy mají svá pravidla, podle kterých se moderátoři řídí, tak i hudba má v tomto formátu svá pravidla a zákonitosti. Tudíž je pečlivě vybírána a sestavována na základě oblíbenosti u svých posluchačů, s ohledem na daný a ověřený formát veřejnoprávní stanice.

Pokud by se mělo hrát zcela tématicky, pak se jedná o dnes už přežité "kolorování", které bylo moderní v 70. letech minulého století a dnes se používá jen ve spojení s obrazem (televize, film). Rádiím totiž nepřináší žádný užitek, spíše naopak. Většinou působí velmi kontraproduktivně a je úplnou katastrofou právě pro celoplošné stanice.

Léta nám naši zpravodajové vozí hudební nosiče CD z celého světa. Bylo by tedy velmi jednoduché kolorovat hudbou ze zemí, kterých se příspěvek v Zápisníku zahraničních zpravodajů týká, neboť jsme k tomu velmi dobře vybaveni. Radiožurnál má však příliš žánrově netolerantních posluchačů, kteří odlaďují na jiné stanice, pokud skladby nemají dobré hodnocení ve známosti titulů. Proto důvodem není naše neochota, ale boření celistvosti tohoto formátu hlavně v prime time.

připomínka posluchače: Výrazně krátíte příspěvky zpravodajů, což vyvolává jejich drmolení až nesrozumitelnost. Myslím, že většině normálních lidí kvalitní příspěvek, který trvá místo dvou (prý požadovaných) minut 3-4 minuty, nevadí. Může se vystřídat s příspěvkem kratším. To by pak mohli zpravodajové jen vykřikovat nějaká hesla.

Délka zpravodajských a publicistických příspěvků ve vysílání Radiožurnálu odpovídá dlouhodobým zkušenostem s posluchačskými preferencemi, z odborných výzkumů vnímání většiny posluchačů a také z praxe zahraničních rádií. Radiožurnál přitom podle charakteru pořadu, tématu a vysílací doby vysílá příspěvky dlouhé půl minuty až půl hodiny.

V pořadech magazínového typu, které kombinují mluvené slovo s hudbou, délka příspěvků odpovídá zhruba délce skladeb. Posluchačům to umožňuje poslech a částečnou koncentraci i během takových činností, jako je práce nebo řízení auta. Pokud redaktoři interpretují kratší rozhlasové formáty, rozhodně nemají mluvit rychle a nesrozumitelně. Naopak je vedeme k tomu, aby mluvili spisovně, zainteresovaně a srozumitelně a ke kratším formám přistupovali podle zásady, že méně je mnohdy více.

dotaz/připomínka posluchače: Proč má rozhlas drahé zpravodaje v zahraničí, když lze mnohem levněji všechny informace získat přes internet a z agentur? Stejně ti zpravodajové často z internetu a agentur čerpají...

Kdo jiný než veřejnoprávní Český rozhlas by měl informovat o dění v zahraničí. Cílem našeho zahraničního zpravodajství není jen tlumočit zprávy, které najdeme na internetu a v agenturách, ale vytvářet vlastní agendu, přinášet zajímavé reportáže a informace z daných zemí i mimo politické dění. Například srovnávání ve společenských kauzách: zákaz kouření - jak to řešíme u nás a jak jinde ve světě, jakým způsobem státy řeší problémy s nezaměstnaností a podobně.

Naši zahraniční zpravodajové výrazně rozšiřují informace, které v obecné formě nabízejí zahraniční agentury. Typickou rozhlasovou formou jsou reportáže - a bez toho, aniž by byl člověk na místě, se reportáž natočit nedá (autentický pohled na zpracovávanou informaci).

Vaše konkrétní názory nebo námitky nás zajímají. Budeme rádi, zachováte-li nám i nadále svou přízeň a budete nám dál psát, a to buď prostřednictvím kontaktního formuláře nebo přímo na naši e-mailovou adresu. Vulgární a urážlivé reakce nám však, prosím, neposílejte. Nebudeme na ně reagovat.

Vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu (Praha, střední, jižní, západní a severní Čechy, Brněnsko, Ostravsko).

mapa pokrytí veřejnoprávního multiplexu

Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.

autoři: kls , lep
Spustit audio