Co vás pálí... na zpravodajství I.

18. listopad 2009
Ozvěny dne

Zpravodajství je alfou a omegou vysílání Radiožurnálu. Každý den pro vás kompletní zpravodajský servis připravuje tým lidí, kterým záleží na tom, abyste vždy věděli, co důležitého se děje, stalo se nebo má se stát. Kdo jsou tito lidé? Co konkrétně dělají, za co zodpovídají, jak zpracovávají informace, které pak slyšíte ve vysílání?

Prioritou vysílání Radiožurnálu je dění v Česku, a to jak v centru, tak v jednotlivých regionech, dále pak v Evropské unii a vyváženě i v dalších oblastech světa, aby posluchači v České republice byli informováni o všem důležitém, co se děje u nás i v zahraničí.

Naším hlavním úkolem je, mimo jiné, poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů a výroba a vysílání zejména zpravodajských a publicistických pořadů. (Viz zákon č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu.)

On-air a on-line 24 hodin denně:- nejrychlejší zprávy z domova i ze světa
- doprava na našich silnicích
- počasí: jak je a bude, extrémy, zvláštní jevy, sněhové a pylové zpravodajství
- o čem se (zase) přou politici
- česká koruna vs. cizí měny a ekonomika
- novinky a zajímavosti v kultuře a ve sportu
- názory a komentáře (vaše, naše a ostatních)
- různé úhly pohledu - jdeme do detailů
- pořady o víře a pro národnostní menšiny
- co dělají a kde byli: rozhovory s lidmi, které chcete slyšet
- české a zahraniční písničky
Radiožurnál. Vaše zpravodajství. Vaše rádio.

Zpravodajství a lidé

Informace o všem, co dennodenně přináší život u nás i za našimi hranicemi, pro vás zajišťuje tým lidí různých profesí. Redaktoři, reportéři, zprávaři, moderátoři, technici, produkční a další. Na jejich práci dohlíží editoři vysílání, šéfredaktor a ředitel zpravodajských stanic. Co je jejich úkolem, co pro ně práce pro zpravodajství Radiožurnálu, a potažmo i ostatních stanic Českého rozhlasu, znamená? Jaký je rozdíl v novinařině rozhlasové, televizní a tištěné, komerční a veřejnoprávní? Zeptali jsme se několika našich kolegů.

Redaktoři ČRo 1 - Radiožurnálu

Každý zaměstnanec i spolupracovník Radiožurnálu je bez výjimky povinen řídit se Kodexem Českého rozhlasu a Žurnalistickými zásadami ČRo 1 - Radiožurnálu. Zejména pak lidé, kteří připravují zpravodajství, musí dbát o pravdivost, nestrannost a objektivitu příspěvků a pořadů.

Šéfredaktor Radiožurnálu
Zodpovídá za program Radiožurnálu, zejména za celkové každodenní řízení stanice: co bude vysílat, co je třeba udělat, zařídit a podobně. Patří sem krátkodobé i dlouhodobé plánování, příprava, samotné vysílání a jeho průběžná kontrola i hodnocení programu. Šéfredaktor také připravuje návrhy na úpravu programu (změny a novinky).

Alexandr Pícha, šéfredaktorPráci v rozhlasu jsem se celoživotně upsal proto, že rádio je pro mě životním fenoménem. Zatímco v televizi (pozn. autora: A. Pícha byl v roce 1993 zpravodajem České televize na Slovensku) redaktor předkládá výsek obrázků, které divák musí "otrocky" sledovat, rádio poskytuje daleko větší svobodu v imaginaci. To, o čem vám reportér nejen barvitě říká, si musíte představit, takže se na tom konečném obrazu podílí jak reportér, tak představivost posluchače. Rádio vás nepřipoutá do křesla před obrazovku, ale poskytuje také svobodu, abyste mohli dělat spoustu činností a přitom ještě poslouchat.

Vedoucí redakce
Například šéf domácí redakce řídí domácí zpravodajství, rozhoduje o tom, kdo bude sledovat - v novinářském žargonu "pokrývat" - jakou událost z domácího politického, společenského, ekonomického a kulturního života. Navrhuje také souhrn toho, co je z pohledu domácí redakce nutné zajistit pro plán vysílání stanice. Vedoucí zahraniční redakce pak mimo jiné řídí každodenní činnost zahraničních zpravodajů ČRo v jednotlivých zemích. Povinnosti mají vedoucí všech redakcí obdobné.

Tomáš Pancíř, vedoucí domácí redakcePráce vedoucího domácí redakce Radiožurnálu pro mě znamená možnost živit se tím, co mě už od školních let baví a zajímá. A po 16 letech práce v soukromých rádiích a zpravodajské televizi je to zajímavá změna. Obnáší to sice například každý den minimálně 3 porady, dřívější vstávání, než bych si představoval, ale také potvrzení, že už asi nikdy nedokážu poslouchat rádio jen jako kulisu. Každodenní spolupráce se skvělým týmem kolegyň a kolegů redaktorek a redaktorů a reportérek a reportérů to bohatě vyvažuje. Mám radost ze zpracování i z nacházení zajímavých témat a hlavně z přístupu, který v domácí redakci (a nejen v ní) je. A doufám, že bude i nadále...

Editor
Řídí provoz vysílání stanice v rámci každé své služby (ranní, dopolední, odpolední, noční). Koordinuje práci jednotlivých redaktorů v newsroomu (zpravodajském sále) i v terénu a zpravodajů doma i v zahraničí tak, aby Radiožurnál podával v každou denní dobu vyvážené zpravodajství a publicistiku z Česka a ze zahraničí ze všech oblastí důležitých pro společnost i jednotlivce. Rozhoduje o zařazení příspěvků do vysílání - tedy o tom, co, v kolik hodin, v jaké verzi (celý příspěvek nebo jeho část) uslyšíte.

Oáza klidu v newsroom Radiožurnálu

Stanislav Vintr, editor ranního vysíláníPráce editora je pro mě hlavně obrovská výzva - pokusit se sestavit a vytvořit co nejzajímavější a nejatraktivnější program, který se bude posluchačům líbit. Nedávno jsem šel centrem Prahy. Během několika minut jsem z asi 10 obchodů, stánků a aut slyšel vysílání Radiožurnálu. V tu chvíli mi došlo, že práce editora na takovéhle stanici je hlavně obrovská zodpovědnost.Nejsilnější stránkou práce editora jsou chvíle, kdy se něco povede. Třeba když redaktory a reportéry dostaneme do vysílání s důležitou aktualitou jen pár minut po tom, co se ji dozvěděli. Ale bezva jsou třeba i chvíle, kdy se mi povede vymyslet téma, rozhovor nebo zatraktivnění vysílání, ze kterého pak mají slyšitelnou radost moderátoři i redaktoři, baví je to a tohle své nadšení přenesou na lidi u rádií. To mám pak při poslechu husí kůži.Ale i přes tyhle malé radosti žije editor v ustavičném stresu a napětí. Je to věčné soustředění, zodpovědnost za pravdivost údajů, rychlost a formu jejich sdělení, ale taky komunikace s lidmi, hledání kompromisů a smysluplných řešení. Občas se proto na konci služby cítím hodně vyčerpaný. A jako ranní editor považuji za nevýhodu vstávání ve 2.30 ráno :-)Kouzlo rozhlasové novinařiny je hlavně v její rychlosti. V tom, že důležité (i ty méně důležité) informace můžeme předat hned. Ale je nádherná i v náročnosti provedení - v plastičnosti zpracování, imaginaci, detailním popisu dění, emotivnosti. Tam, kde může televize použít obrázek a noviny fotku, má rozhlasový redaktor jen mikrofon, svou pusu, představivost a slovní zásobu. Prostě, až budou mít posluchači pocit, že to, co slyší z rádia, vidí přímo před sebou, mohli by prodat televize a poslouchat už jenom Radiožurnál :-)

Moderátor
Povinností moderátora na Radiožurnálu je mít dnes a denně maximální přehled o aktuálním dění doma i ve světě. Při samotném moderování, kdy se často dějí věci nečekané, by tak neměl být zaskočen tím, že v jednom vstupu vede rozhovor s předsedou vlády, která před okamžikem podala demisi, a za několik minut už mluví třeba s naším zpravodajem v USA o tom, že Barack Obama dostal Nobelovu cenu míru. Co se týče formy, měl by mít pestrou slovní zásobu, příjemný hlas, který je dostatečně naléhavý, ale ne vlezlý. Také by měl bránit hovorovou formu spisovné češtiny před jejím kažením. Ideální moderátor má mozek spojený s mluvidly.

Hostem Lucie Výborné byl Petr Vavrouška

Jan Pokorný, moderátorRozdíl mezi rozhlasovou, televizní a tištěnou novinařinou samozřejmě vyplývá ze specifičnosti daného média. V důsledku je ale v rádiu, televizi i novinách důležitá znalost novinářského řemesla, respektování psaných i nepsaných pravidel žurnalistiky a skoro až absolutní rezignace na nějaký vlastní život.Pro mě je moderování vlastně také jistým způsobem života. Díky tomu, že dělám tuhle práci, si snažím stále udržovat, přiměřeně k věku, nějakou intelektuální formu. Snažím se využívat všech zjevných i méně zjevných možností hovorové spisovné češtiny tak, aby můj styl moderování aspoň částečně nepostrádal jistý díl osobitosti. Přitom mě tahle práce činí i pokorným, protože moderátor může sice skoro všechno, ale posluchač mu neodpustí, když se na něj začne vytahovat.

Redaktor v newsroom
Zpracovává pro vysílání příspěvky, které přicházejí od zpravodajů a reportérů z terénu, zprávy z dalších zdrojů ČRo a informace z domova i zahraničí, tiskových agentur a všech dalších zdrojů. Na obrazovkách může sledovat české i světové televize, například zpravodajské nebo sportovní. Redaktoři v newsroom se specializují na domácí, zahraniční nebo sportovní dění.

Redaktoři zpravodajských stanic v newsroom

Renata Prátová, redaktorkaNa práci ve zpravodajství mě snad nejvíc uspokojuje možnost být při tom, když se něco děje. Vážím si toho, že jsem v týmu Radiožurnálu a můžu tak ovlivnit, aby se posluchači co nejrychleji a objektivně dozvěděli o nejnovějších událostech doma i ve světě.Vyhovuje mi různorodost témat, práce s mnoha informačními zdroji a někdy i pozitivní adrenalin - to znamená překonávat sama sebe a třeba pár minut před celou sehnat a zpracovat reakci na určitou události nebo ověřit zdroj. Pak jsou ale situace, kdy se to může rázem změnit ve "slabou stránku", tedy stres. Ve zpravodajství také neexistují soboty, neděle, svátky..., ale i to k tomu patří.Na rádiu navíc miluju rychlost, jakou se informace šíří, kromě toho toto médium rozvíjí fantazii a nechává lidem volnost - při poslechu rozhlasu může každý dělat téměř všechno.

Zpravodaj - reportér
Pořizuje informace a natáčí příspěvky a reportáže ze všech oblastí dění, na všech místech Česka i celého světa. Vstupuje do živého vysílání s aktuálními informacemi a zpravodajskými vstupy, natáčí příspěvky pro jednotlivé pořady a často také samostatně nebo ve spojení s ostatními redaktory natáčí komponované pořady. Dá se říct, že spektrum činnosti zpravodajů a reportérů Radiožurnálu je tak široké, jako jsou všechny žánry rozhlasového zpravodajství a aktuální publicistiky.

Premiér Jan Fischer ve sněmovně

Václava Vařeková, reportérka domácí redakce, parlamentní zpravodajkaŽurnalistika určitě není prací jen ve smyslu obživy. Z mého pohledu je novinařina styl života. Je časově velmi náročná a výsledek snažení není předem nikdy jistý :-) Práci novináře tak může člověk dělat hlavně proto, že ho baví a vnitřně naplňuje.Na prvním místě mi novinářská práce určitě vzala volný čas, možnost plánovat dopředu, několikrát do měsíce mi bere klidný spánek a někdy i iluze. Vzala mi také pár kilogramů, což samozřejmě beru jako pozitivum :-)Toho, co mi novinařina dává, je nespočetně víc. Díky práci reportérky mám a snažím se mít přehled o řadě věcí, které se dějí. Novinář musí být neustále v obraze. Pak je to jistě schopnost maximálně využít čas. Reportér zkrátka nemá čas ztrácet čas. Dala mi i nadhled, otevřenost a v neposlední řadě skvělé kolegy.Vyzkoušela jsem si práci v rozhlasu i televizi, a to jak na regionální, tak celostátní úrovni. Rozhlas jako médium je mi bližší. Myslím, že ve srovnání s televizním zpravodajstvím je to rozhlasové obecně rychlejší. Rozhlas má delší tradici, je komornější a sází na posluchačovu fantazii. Rozhlasové zpravodajství jistě na jeho autora klade kvůli chybějící obrazové složce větší nároky. Reportér musí posluchači umět zprostředkovat událost tak, aby si ji dokázal představit. Za deset let své praxe jsem zjistila, že rozhlas mi jako médium dává i z těchto důvodů jako novinářce největší prostor.

Vojtěch Berger, redaktor zahraniční redakceStručně řečeno, silnou stránkou rozhlasové novinařiny je RYCHLOST. A to nejen kvůli známému faktu, že se reportér může do vysílání přihlásit odkudkoli, kde jsou alespoň dvě čárky mobilního signálu. V rádiu umíme vyrábět rychle (v řádech minut) i točené reportáže s autentickými zvuky a výpověďmi aktérů - kolegové by mohli vyprávět o míchání zvuků mezi létajícími dlažebními kostkami na demonstracích nebo třeba na letištní ranveji. Zkrátka, v době moderních technologií lze saturovat (nebo jak říkáme "nakrmit") zpravodajství rozhlasu kvalitními příspěvky velmi rychle z kteréhokoli místa na světě.A slabé stránky práce v rozhlase? Když nechybí odvaha k vlastní zpravodajské agendě, k tomu nepřebírat jenom nápady jiných médií a věřit vlastním informačním zdrojům, pak vážné slabiny nevidím. Živý vstup reportéra z místa, kde se něco zajímavého děje, je podle mě pořád nejatraktivnějším zpravodajským prvkem. Navíc, když má rozhlas kvalitní zpravodajský web, kde jsou kromě textů ke stažení všechny odvysílané zvuky, není důvod bát se, že rádio nezvládne souboj s televizí a především s internetem.

Zprávař
Podílí se na výběru toho, co bude obsahem každých zpráv (včetně Ozvěn dne a Právě dnes), formuluje si texty do mluveného projevu a sobě takzvaně "do pusy" a samozřejmě spisovnou češtinou je interpretuje posluchačům.

Zprávařka Kateřina Causidisová

Pavel Prouza, zprávařJsem v celém zpravodajském týmu poslední článek řetězu, ten, který "chodí s kůží na trh". Zprávař ještě může leccos na poslední chvíli poopravit, zlepšit formulaci, aby byla srozumitelnější, a rozhodnout o tom, která zpráva bude pro posluchače nejzajímavější a dostane přednost. Mám radost, když se povede odvysílat zpravodajskou relaci bez chyb, přeřeků a ke spokojenosti všech - redaktorů, kteří obsah připravují, i posluchačů, kteří mají pocit, že se něco dozvěděli. Obdivuhodná je práce redaktorů, kteří se pět minut před vysíláním zpráv ohlásí s aktuální informací a jsou schopni o ní během chviličky profesionálně promluvit. To je pak na ně člověk patřičně hrdý a je rád, že je součástí tohoto týmu.Obecně se mi na rozhlase líbí, že je možné jeho program upravit podle aktuální situace, vstoupit s důležitou informací prakticky kdykoli do vysílání. Na reportérské práci hlavně oceňuji, když se redaktor hlásí živě z místa události. Zprávař by sice mohl všechny informace přečíst tak, jak je dostane z agentur. Pro posluchače je ale bezesporu zajímavější, když mu je říká reportér, který vše vidí na vlastní oči. A musím dodat, že je to práce náročná, protože v rozhlase chybí vizuální stránka. Je proto důležité věci popsat, aby jim posluchač porozuměl.Měl jsem možnost pracovat i pro soukromá rádia, kde se o zpravodajství stará zprávař a většinou jeden až dva redaktoři. Na Radiožurnálu jsem se mohl přesvědčit, že pro kvalitní zpravodajství je důležitý tým redaktorů, který svoji práci umí a zprávař se na něj může stoprocentně spolehnout.

Redaktor-rešeršista
Naplňuje zpravodajský rozhlasový systém informacemi ze všech možných veřejně dostupných zdrojů. Denně připraví několik rešerší, které vybírá z aktualit, komentářů a analýz. Do speciálního kalendáře zadává informace o všech významných nebo jinak zajímavých akcích, výročí a podobně. Data ze zpravodajského systému a kalendáře pak mohou využívat všechny redakce Českého rozhlasu. Prací rešeršisty je vyhledávání a doplňování informací požadovaných redaktory - a to jak v textové podobě, při níž se opírá o tak zvané pokročilé rychločtení, tak v podobě zvukových materiálů.

Zuzana Charvátová, redaktorka-rešeršistkaTo, že pracuji pro veřejnoprávní rozhlas, pro mě hodně znamená a je po mém mnohaletém působení v komerční sféře zajímavým profesním posunem v kariéře. Je to i proto, že slovo veřejnoprávní pro mě není prázdným pojmem. Tým našeho oddělení je malý, ale jsem moc ráda, že se na nás může rozhlas zcela spolehnout - kromě denní agendy i u tak velkých zpravodajských projektů, jako jsou třeba volby (které se nakonec nekonaly). Jsem obklopená vnitřně i zevnějškem hezkými mladými lidmi, a nejen proto se tu cítím spokojeně.

Technický redaktor
Nahrává, stříhá a odbavuje zvukové materiály (natočené rozhovory, reportáže, diskuse), spolupracuje na jejich přípravě a zajišťuje jednoduchý režijní dohled. Podílí se na technické pomoci a dalších službách nutných k přípravě a odvysílání rozhlasových příspěvků a pořadů. Podílí se také na programovém plánu redakce - tedy na tom, kdy se který příspěvek bude vysílat.

Pohled do newsroom Radiožurnálu

Helena Steinerová, technická redaktorka regionální redakcePráce technického redaktora ve zpravodajství je velmi pestrá. Zjednodušeně by se dalo říci, že vytváří zázemí redaktorům při výrobě pořadů - od shánění respondentů, zajištění techniky až po odbavování příspěvků do vysílání. Zodpovídá za jejich formální a technickou kvalitu.Kouzlo této práce je především v tom, že nikdy nemůže být stereotypní. Zvláště v regionální redakci Radiožurnálu, kde pracuji už několik desítek let. Spolupráce se zhruba stovkou krajských redaktorů už sama o sobě napovídá, že redakce je jeden velký dispečink. Objednáváme příspěvky, přijímáme nabídky, domlouváme se, jak které téma zpracovat.Je to práce živá, stojí na dobré komunikaci a organizaci. Navíc mně i obohacuje - není den, abych se nedozvěděla něco nového a zajímavého. Ale úkolem zpravodajství je také informovat o tragických událostech, ať už jsou to povodně, vichřice, jejich následky... Pak jde všechno stranou - rodina, koníčky, volné víkendy - a pracujeme bez ohledu na čas podle potřeb vysílání. Ale jak se říká, práce, která baví, neunaví...

Produkční
Zajišťuje technickou pomoc, materiál, dopravu a další služby, které jsou potřeba pro přípravu a realizaci příspěvků a pořadů a k zabezpečení chodu redakce. Vede také veškerou programovou, administrativní a provozní agendu redakce.

Miroslava Kašubová, produkční domácí redakcePráce produkční v domácím zpravodajství je velmi zajímavá. Nejvíc mě na ní baví denní kontakt s našimi redaktory/reportéry, jejich koordinace s přenosovou technikou, když jsou v terénu a připravují příspěvky do denního zpravodajství. V redakci je úžasný tým lidí, kterých si vážím a kteří vědí, že se na nás v produkci mohou kdykoli s čímkoli obrátit.Reportéři jsou lidé, kteří k životu potřebují spoustu adrenalinu - a my se jim naší prací snažíme ulehčit tu jejich. Odbavujeme jim příspěvky do vysílání, pomáháme při zajišťování hostů, ale třeba také vystavujeme honoráře a děláme spoustu dalších činností - prostě kompletní produkční servis.

Informace o redaktorech a ostatních pracovnících Radiožurnálu najdete na internetových stránkách www.radiozurnal.cz v sekci Kdo je kdo.

Multimédia

Naše vysílání uslyšíte nejen v éteru. Poslouchat nás můžete také on-line, k příspěvkům se zpětně můžete vrátit v Rádiu na přání. Redaktoři občas jako doplněk pořizují fotografie z místa, kde natáčí, a ty pak doprovázejí textovou podobu reportáží nebo rozhovorů na webu www.radiozurnal.cz. Používáme také obrázky z agentur i volných zdrojů. Na našich internetových stránkách najdete jednak aktuální zprávy, které přebírá i celorozhlasový zpravodajský web zpravy.rozhlas.cz, ale také informace k našemu vysílání - o konkrétních hostech, o čem budeme diskutovat, co nového jsme pro posluchače připravili a podobně.

Editorka Radiožurnálu Lucie Weissová

Očekávané významné akce roku 2009 a 2010
listopad 2009: 20. výročí pádu komunistického režimu
prosinec 2009: Klimatická konference, Kodaň, Dánsko
únor 2010: zimní olympijské hry, Vancouver, Kanada
červen-červenec 2010: Mistrovství světa ve fotbalu, Jihoafrická republika

Vaše nejčastější dotazy

dotaz/připomínka posluchačky: Dobrý den, ráda bych napsala, že se mi nelíbí výběr zpráv na vaší stanici. Proč hodinu co hodinu opakujete stejné zprávy?
Z výzkumu posluchačských zvyklostí víme, že nás řada lidí poslouchá jenom určitou část dne. Dohromady je to každý den asi 800 tisíc posluchačů. Ale v některou denní dobu jich je 250 tisíc, jindy, třeba večer, jen 30 tisíc. Každý přitom chce slyšet ve zpravodajské relaci nejen to, co se stalo právě teď, ale také jaké jsou nejdůležitější události dne. Proto ve zprávách vysíláme jednak aktuality, ale také nejvýznamnější zprávy dne, které samozřejmě musíme do jisté míry opakovat pro ty, kteří předchozí relace neslyšeli.

dotaz/připomínka posluchače: Jak je možné, že ve veřejnoprávním rozhlase je možné propagovat tak jednostranné názory (např. názory novináře Fischera)?
Petr Fischer je pouze jedním z komentátorů, publicistů a politologů, kteří připravují pro Radiožurnál své komentáře a analýzy. Analýza jednoho publicisty samozřejmě musí zastávat konkrétní stanovisko. Navzájem je ale vyvažujeme právě tím, že je střídáme. Například pro Radiofórum připravuje poznámku každý den jiný komentátor, Petr Fischer je jen jedním z nich. Další vystupují i v ostatním vysílání Radiožurnálu.

dotaz/připomínka posluchače: Dnes v 16 hod. ve zprávách tzv. "zprávař" zkomolil jméno bývalého prezidenta Jugoslávie Tita. Místo Brose řekl Borze. Může se to stát zvláště mladým, kteří tu dobu nezažili, ale aspoň ti, kteří zprávy připravují, by si měli dávat větší pozor. Není to ojedinělý případ - koktání, zadrhávání všech moderátorů je na denním pořádku! A často se tomu ještě hloupě smějí!
Radiožurnál přináší nejvíc aktuálních informací ze všech médií. Aby se dostaly k posluchačům co nejdříve, musí moderátoři, zprávaři, reportéři a další redaktoři vysílat v naprosté většině naživo, což samozřejmě přináší velkou zátěž. I když je vedeme k maximální připravenosti a koncentraci, v živém vysílání nikdy nemůžeme vyloučit drobné chyby, jako jsou přeřeky a podobně. Za ně se omlouváme. Tyto chyby také s redaktory probíráme a snažíme se jich v maximální možné míře vyvarovat.

Vaše konkrétní názory nebo námitky nás zajímají. Budeme rádi, zachováte-li nám i nadále svou přízeň a budete nám dál psát, a to buď prostřednictvím kontaktního formuláře nebo přímo na naši e-mailovou adresu. Vulgární, urážlivé a anonymní reakce nám však, prosím, neposílejte. Nebudeme na ně reagovat.

Vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu (Čechy, Vysočina, Brněnsko, Ostravsko).

Mapa pokrytí veřejnoprávního multiplexu

Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.

autoři: Alexandr Pícha , lep
Spustit audio

Více z pořadu