Na Velehrad a na koncert s Radiožurnálem
Na tradiční cyrilometodějskou pouť se chystají poutníci z celé naší země. Ruční přepisování Bible, kouzelnická školka pro děti nebo třeba fotografická soutěž. V pondělí 4. července, před svátkem slovanských věrozvěstů, večer s koncertem pro lidi dobré vůle na Radiožurnálu.
Velehrad byl v 9. století metropolí prvního moravského biskupa – Metoděje. Ano, toho Metoděje, který spolu s bratrem Konstantinem (známým především jako Cyril) přišel v roce 863 na Velkou Moravu na pozvání knížete Rostislava, aby vedli bohoslužby ve slovanském jazyce a vytvořili nám písmo. Na jejich počest začala v roce 1985 tradice setkání a cyrilometodějské pouti na Velehrad.
Sváteční dny ve vysílání Radiožurnálu
Ruční přepisování Bible, bohoslužby, mše svatá, ale také soutěž ve fotbalových dovednostech pod dohledem internacionála Antonína Panenky, turnaj v ping-pongu, akce pro děti a vozíčkáře, fotografické soutěže a spousty dalšího se dočkají poutníci na letošních oslavách svatých věrozvěstů. Program pondělí 4. července vyvrcholí Večerem lidí dobré vůle, který odvysílá Radiožurnál v přímém přenosu od 20 hodin.
Na slavnostním koncertě u příležitosti státního svátku vystoupí Jiří Pavlica s Hradišťanem, nevidomý hudebník z Burkiny Faso Solo Dia Kabako, zakladatel komunity Brothers and Sisters of Charity John Michael Talbot z USa, petr Bende, Komorní orchestr Musica Festa, dětský sbor Kantiléna a další hosté. Koncert budou moderovat Pavel Kříž s Barborou Černoškovou, pro posluchače Radiožurnálu jej bude komentovat Martin Hrdinka.
V úterý 5. a ve středu 6. července vysíláme jako ve sváteční dny. To znamená, že přehled tisku, publicistické Ozvěny dne ve 12 a v 18 hodin, Dvacet minut Radiožurnálu po 17. hodině a Stalo se dnes po 21. hodině (to kvůli koncertu Lidí dobré vůle nevysíláme ani v pondělí) uslyšíte zase až ve čtvrtek 7. července.
Ranními Radiožurnály obou svátečních dní vás provede Petr Král, v Dopoledních Radiožurnálech přivítáme milé a zajímavé Hosty (v úterý někdejší herečku a dnes političku Magdu Vašáryovou a ve středu uměleckého ředitele MFF Karlovy Vary Karla Ocha). Odpoledním Radiožurnálem pak na ně navážou Jiří Chum a Hanka Shánělová.
Ze Soluně až na Moravu
V roce 862 o ně kníže Rostislav z Velké Moravy požádal byzantského císaře Michala III., o rok později bratři Metoděj a Konstantin dorazili na naše území. Jejich matka byla patrně slovanského původu, proto oba bratři rozuměli „naší“ řeči.
Nazýváme je slovanskými věrozvěsty, protože nejenže sloužili bohoslužby ve staroslověnštině, ale především za rekordně krátkou dobu pro nás vytvořili písmo – známou hlaholici, sestávající z 38 písmen, přeložili nejdůležitější části Písma svatého a bohoslužebné knihy a především prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk. Do té doby totiž u nás byla používána jen latina (kvůli německému vlivu na našich územích), které ale rozuměli jen kněží a šlechta, ne tak prostý lid.
Konstantin, mladší z obou bratrů, měl přezdívku Filozof. Jako Cyril je znám až z doby těsně před svým úmrtím, kdy se nemocný uchýlil do kláštera, kde jako mnich přijal toto nové jméno. Starší Metoděj byl nejdřív úředníkem, potom mnichem, diakonem (duchovní s nižším vysvěcením) a nakonec byl papežem Janem VIII. jmenován prvním moravským arcibiskupem.
Samozřejmě, tohle všechno neprobíhalo v klidu, jak se na středověk sluší. Nepřekvapí, že tvrdě proti byli hlavně Němci. Metoděje dokonce na čas zadrželi a uvěznili. Pohřben byl ve velkém moravském chrámu – bazilice u Mikulčic, ale protože byl v klatbě, ostatky v jeho hrobě nalezeny nebyly. Že se s nejvyšší pravděpodobností jedná o Metoděje dosvědčují předměty, které se v hrobě našly. Zkrátka, bohoslovectví, a tedy rozvoj křesťanské kultury a písemnictví v jazyce, kterému rozumíme, bylo nejspíš prvním „národním obrozením.“
V roce 1980 oba bratry papež Jan Pavel II. prohlásil za spolupatrony Evropy, ostatně už od roku 1863 jsou patrony všech slovanských národů. Svatořečeni byli v roce 1890.
A zajímavost na závěr. Obyvatelé našich zemí bratry do přelomu 19. století nazývali vskutku slovanskými jmény: z Cyrila udělali Crhu a z Metoděje Strachotu. Ne, Metoděj nebyl bázlivý, to si jen naši předkové špatně přeložili jeho jméno. Mysleli, že jeho „Methodius“ pochází z latiny, kde slovo metus znamená strach. Ovšem naši předci byli trochu popletové, protože Soluň je přece v Řecku, a tak i jeho jméno bylo řecké – Methodios – a vychází ze slova methodos, což lze vyložit jako způsob bádání, zkoumání, poznání, cesta za něčím. A to asi se strachem dost dobře nejde :-)
Vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu si můžete naladit na síti VKV/FM vysílačů po celé České republice a na dlouhé vlně 270 kHz. Poslouchat nás můžete i přes internet, pomocí DVB-S přijímače (satelit Astra 3A) a ve veřejnoprávním DVB-T multiplexu.
Záznamy vybraných pořadů Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu. Pro automatické ukládání záznamů oblíbených pořadů do svého počítače nebo mp3 přehrávače můžete využít službu Podcast.
