Ministerstvo práce řeší, jak pomoct rodičům, kteří nedostávají alimenty

Ministerstvo práce a sociálních věcí vymýšlí, jak pomoct rodičům, kterým partner neplatí alimenty. Návrh na zavedení zálohového výživného, které by vyplácel stát a následně vymáhal od neplatičů, narazil loni i u koaličních poslanců. Mimo jiné i proto, že návratnost takových žalob by pravděpodobně byla minimální. Ze zkušeností to ví i řada rodičů samoživitelů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michaela Marksová

Michaela Marksová | Foto: Filip Jandourek

Každý rok je v Česku odsouzeno za neplacení výživného přibližně deset tisíc lidí. Je to případ i manžela Alexandry Čekanové, který šel do vězení poté, co neplatil na své dcery z předchozího vztahu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ministerstvo práce řeší, jak pomoct rodičům, kteří nedostávají alimenty. Více v příspěvku Mikuláše Klanga

„Po třech měsících od jeho nástupu mi přišel papír, jestli budu žádat o výživné. Tak jsem papír potvrdila a papírem to i skončilo. Paní soudkyně mi dokonce řekla, že bude lepší, když mu neurčí žádný výživný, protože by docházelo k jeho další kriminalizaci,“ popisovala vloni paní Čekanová svůj příběh.

Není přitom nijak neobvyklý. V podobné situaci je dalších několik tisíc matek, které se marně domáhají peněz pro své děti.

„V průměru soudní exekutoři ročně zahájí 3600 exekučních řízení na dlužné výživné, přičemž průměrná vymáhaná částka dlužného výživného je kolem 80 tisíc korun,“ vypočítává mluvčí Exekutorské komory David Sahula.

Problém je nicméně v tom, že neplatící rodič si často odpykává trest ve vězení nebo na svobodě pobírá jen životní minimum. Dluhy tak nemá z čeho platit.

Dlužníci mohou přijít o řidičské oprávnění

Podle viceprezidenta Exekutorské komory Vladimíra Plašila je vymáhání alimentů v takovém případě velmi složité.

„Řada dlužníků je dopředu připravena na to, aby mohla své příjmy tajit. Jsou to odklony majetku, práce načerno, práce v zahraničí, práce naoko. Je tam i ten důvod, aby nepřišli o řidičský průkaz, protože je možno nařídit jeho pozastavení.“

Zabavovat řidičské průkazy mohou exekutoři od roku 2013. Existují ale výjimky, kdy možnosti využít nemohou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Exekutoři mohou dlužníkům pozastavit řidičské oprávnění. Existují ale výjimky a lidé toho často využívají. Více v Ranním interview prozdradil viceprezident Exekutorské komory Vladimír Plašil

„Nemůže tam být takový případ, kdy dlužník o řidičský průkaz dočasně přijde v rámci nějakého správního trestání. Nelze ho pozastavit ani tehdy, pokud dlužník řidičský průkaz potřebuje buď k pravidelnému dojíždění do vzdáleného zaměstnání, nebo pracuje jako řidič z povolání,“ vysvětluje Plašil.

Námitky dlužníků jsou podle Plašila často únikovou cestou. „Soudní exekutoři v takovém případě musí velmi pečlivě prověřit jak u zaměstnavatele, tak u nejbližšího okolí dlužníka, zda se jeho tvrzení skutečně zakládá na pravdě,“ popisuje viceprezident.

Když to nejde přes řidičský průkaz, musí exekutoři volit jiné způsoby. „U dlužníků, kteří jsou třeba pravomocně odsouzeni k podmíněnému trestu, mohou třeba signalizovat orgánům činným v trestním řízení, že si odsouzený v podmínce nadále neplní své závazky,“ dodává Plašil.

Státem placené výživné je zatím v nedohlednu

Vláda proto slíbila, že prosadí zákon o takzvaném zálohovaném výživném - alimenty by platil stát a sám by potom peníze vymáhal. Návrhem se už loni na jaře zabývaly koaliční strany, proti se postavilo hnutí ANO.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD přiznává, že původní verzi museli její úředníci přepsat. "My jsme teď vypracovali nové návrhy, kdy by možná bylo jednodušší zvýšit dávky pro rodiny s určitými příjmy, a to pro všechny bez ohledu na to, jestli mají oba rodiče, či jen jednoho," vysvětluje Marksová.

Dodává ale, že pro skutečně fungující řešení by se mělo více zapojit ministerstvo spravedlnosti. Změnit by například mělo fungování opatrovnických soudů, které jsou málo specializované. Ministryně práce si stěžovala na údajně malou aktivitu šéfa justice Roberta Pelikána z hnutí ANO.

"Meziresortní pracovní skupina, která k tomuto vznikla, se scházela na konci listopadu a ministerstvo spravedlnosti do ní posílalo veškeré žádané návrhy," reagovala mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová a odmítla tak, že by se úřad do prací na novém zákoně nezapojoval.

ČRo, Mikuláš Klang Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme