Horníci do důchodu dřív nepůjdou, vláda se opět neshodla

Vláda se ani dnes nedohodla na tom, aby všichni horníci odcházeli do penze o pět let dříve než ostatní pracující. Hornické odbory kvůli tomu hrozí protesty. Před schůzí vlády na výjezdním zasednání v Ostravě demonstrovalo před krajským úřadem několik desítek horníků. Kabinet naopak posvětil vznik průmyslové zóny Nad Barborou v Karviné. Na místě bývalých dolů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Při vystupování z pásu se horník chytí tyče a obskočí ji. Pokud se mu to nepovede, speciální zábrana o kus dál pás zastaví

Při vystupování z pásu se horník chytí tyče a obskočí ji. Pokud se mu to nepovede, speciální zábrana o kus dál pás zastaví | Foto: OKD, a. s.

Podle nového návrhu by horníci chodili do řádného důchodu v necelých 58 letech a do předčasné penze, která je možná až tři roky před termínem, mohli nastupovat ani ne v 55 letech. Za sebou by měli mít 3300 směn v dole a 2200 směn v uranovém dole.

„Chceme, aby byly (důchody) nastaveny, jak jsou v Evropě. V 55 letech odchod do důchodu pro všechny,“ shrnul požadavky horníků David Josef, jeden z demonstrantů před krajským úřadem v Ostravě.

Ministerstvo práce přišlo s novelou už na jaře, kabinet ji ale už tehdy neschválil. Resort financí totiž argumentoval tím, že není možné kvůli hrozbě nezaměstnanosti měnit důchodový systém.

Hornické odbory požadují dřívější odchod havířů do starobního důchodu už delší dobu. Podle horníků se nic neděje a stát přestal brát v úvahu, že se mnoho havířů řádného důchodu ani nedožije. Vláda už v minulosti souhlasila s tím, aby se rozšířila skupina havířů, kteří mohou odcházet do důchodu o pět let dřív. Týká se to těch, kteří začali fárat před rokem 1993 a odpracovali stanovený počet směn. Už předtím byla penze o pět let dřív pro ty, kteří stihli potřebné směny do konce roku 2008.

Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO řekl, že by si dřívější důchod pro horníky ze státního rozpočtu vyžádal přes 1,5 miliardy korun.

„Měl by se na tom podílet majitel firmy, respektive mělo by se jednat s managementem. Myslím, že je ve vládě shoda, že to chceme řešit. V jednání budeme pokračovat v září,“ uvedl s tím, že v mezičase chce ještě jednat s Ostravsko-karvinskými doly (OKD).

Předseda hornických odborů Jan Sábel s Andrejem Babišem ve věci zatížení státní rozpočtu nesouhlasí.

„Určitě není pravda, že by na tom stát prodělal, protože jeden nezaměstnaný stojí zhruba 250 až 270 tisíc korun za rok. Důchod horníků zcela určitě méně,“ uvedl.

Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD dnes v Ostravě poznamenal, že jde o problém, který je třeba řešit.

„Práce v hlubinných dolech je mimořádně náročná. Lidé, kteří tam stráví takhle dlouho dobu, tak se bohužel už dožívají mnohem nižšího věku než ostatní. To znamená, že čerpají dávky z důchodového systému mnohem kratší dobu,“ řekl.

Karviná vymění doly za průmyslovou zónu

Kabinet premiéra Sobotky dnes na svém výjezdním zasedání v Ostravě naopak schválil vznik průmyslové zóny Nad Barborou v Karviné. Bude se budovat v letech 2016 až 2018, stát do ní vloží až 750 milionů korun.

Celkové náklady na vybudování zóny Nad Barborou se odhadují na 1,2 miliardy korun. Jde o takzvaný brownfield, areál po bývalém Dole Barbora v Karviné-Dolech. Po přestavbě na průmyslovou zónu by tam mělo v dalších letech vzniknout až 2000 pracovních míst.

Zóna má rozlohu téměř 90 hektarů a nachází se na území mezi Karvinou, Havířovem a Orlovou. Karvinsko patří k okresům s nejvyšší nezaměstnaností v zemi. Na konci června tam činil podíl nezaměstnaných 11,3 procenta.

Doly na Ostravsku | Foto: Český rozhlas

ČTK, ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme