Dar místo dědictví: můžete ho chtít zpátky?
Když dojde na dědictví, rozhádají se často i do té doby idylicky fungující rodiny. Někteří se tomu snaží předejít tím, že svůj majetek rozdají už za života. Co ale dělat, když dar věnujete některému z potomků, a pak si to rozmyslíte? Můžete ho chtít zpátky?
Na linku Radiožurnálu se obrátila posluchačka, která řešila možnost zpětvzetí daru. Dům dostal syn, který žije v Americe a do Česka se dostane jen na dva měsíce v roce; nyní by raději, aby ho měl potomek, který žije v Česku celoročně a o dárkyni se stará. Ptali jsme se advokáta Jana Langmeiera, jestli může v takovém případě dárkyně žádat dům zpět.
Odpověď na tuto otázku je v zásadě jednoznačná: ne, nemůže. I když obecně se od roku 2014 s novým občanským zákoníkem možnosti zpětvzetí daru rozšířily.
Datum, kdy byla uzavřena smlouva, je rozhodující pro určení, kterým právním předpisem se řídí vztahy mezi dárcem a obdarovaným.
„Starý občanský zákoník uváděl pouze jediný důvod pro vrácení daru, a to hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným ve vztahu k dárci nebo členům jeho rodiny. V praxi to znamená, že k naplnění tohoto důvodu by bylo třeba aby se obdarovaný k dárci či jeho rodině choval velmi neslušně, verbálně či fyzicky jej napadl, popřípadě spáchal na dárci trestný čin,“ vysvětluje Langmeier.
Nový občanský zákoník počítá s možností vrácení daru pro nevděk (to je podobné jako ve starém zákoníku) nebo pro nouzi. „U odvolání daru pro nouzi je dán důvod tehdy, pokud dárce nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, ke které má vyživovací povinnost – například manžela nebo dětí. Dárce může požadovat vrácení daru nebo zaplacení obvyklé ceny daru, ale pouze v tom rozsahu, v jakém se mu nedostává prostředku k uvedené výživě,“ popisuje advokát.
Pokud by se naše posluchačka chtěla vrácení daru dožadovat a dohoda by nebyla možná, musela by se obrátit na soud. „Soud by zkoumal konkrétní okolnosti případu, a to včetně chování dárce k obdarovanému. Z toho by teprve učinil závěr o důvodnosti takového nároku,“ vysvětluje Langmeier.
Kromě již zmíněného trestného činu by důvodem pro zpětvzetí daru bylo i zásadní zanedbávání. „Pokud by se například o dárce – matku v důchodovém věku – dlouhodobě vůbec nestaral, ačkoliv by to potřebovala a péče o ni by jinak nešla zajistit,“ upřesňuje advokát.
