Žurnál servis21. října  2014 v 09:30  

Přesčasy: Zaměstnavatel je může nařídit, i když se vám nehodí

I když jste unavení a nehodí se vám to, některé přesčasy odpracovat musíte. Ilustrační foto - Foto: Fotobanka  Stock Exchange,  channah

I když jste unavení a nehodí se vám to, některé přesčasy odpracovat musíte. Ilustrační fotoFoto: Fotobanka Stock Exchange, channah

Když zaměstnavatel nařídí práci přesčas, může to dotyčnému dost zkomplikovat plány. Má zaměstnanec právo přesčas odmítnout, když se mu nehodí, třeba proto, že musí pro děti do školy? Radili jsme se s Tomášem Pallou, právníkem z královéhradeckého Regionálního poradenského centra pro zaměstnance Českomoravské konfederace odborových svazů.

Předně je třeba rozlišit dva typy přesčasů: nařízené a dohodnuté. „Práci přesčas lze nařídit maximálně v rozsahu 8 hodin týdně a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rozsah lze práci přesčas ukládat pouze na základě dohody se zaměstnancem,“ vysvětluje Palla. 

„Těhotné zaměstnankyně, stejně jako mladiství zaměstnanci nesmí být prací přesčas zaměstnáváni vůbec, tedy ani kdyby se na tom se zaměstnavatelem dohodli. Přesčasovou práci nelze dále nařídit ani zaměstnankyním a zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než 1 rok; tady se ale lze na práci předčas dohodnout.“

„Celkový rozsah práce přesčas, tedy jak nařízený, tak dohodnutý, nesmí činit více než 8 hodin týdně v rámci období 26 týdnů po sobě jdoucích, respektive až 52 týdnů, stanoví-li tak kolektivní smlouva,“ dodává. 

Nařízený přesčas musí zaměstnanec vykonat, i když se mu to třeba nehodí. Odmítnout může jen výjimečně. „Pokud je v konkrétním okamžiku dána zákonná překážka v práci, která omlouvá zaměstnancovu nepřítomnost v práci, jako je například vyšetření u lékaře, pak samozřejmě musí zaměstnavatel takovou nepřítomnost zaměstnance omluvit,“ vysvětluje právník. 

I když přesčasy mohou být nepříjemné, je to zaměstnanci kompenzováno ve mzdě. „Za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku. Tento příplatek může být na základě dohody stran nahrazen poskytnutím náhradního volna,“ vysvětluje Palla. 

Někteří zaměstnanci, nejčastěji se to týká vedoucích pracovníků, pak mají nezanedbatelné množství přesčasů zahrnuté už v základní mzdě – za něj tudíž nedostávají nic. „Pokud mzda není určena mzdovým výměrem, ale je sjednána v pracovní či jiné smlouvě, umožňuje zákon, aby byla sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas v určitém rozsahu. Takovému zaměstnanci pak příplatek ani náhradní volno za přesčas nepřísluší,“ uzavírá právník. 

Autor:  Karolína Procházková
Pořad: Žurnál servis  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: všední dny 9:35 a 15:10  |  Délka pořadu: 3 minuty  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

O pořadu

Na co si dát pozor ve smlouvě, abyste nesplakali nad výdělkem? Kam se obrátit, když potřebujete pomoc? Jak postupovat, když úřady nedělají, co mají? Radíme s problémy, které mohou potkat i vás!

Sledujte nás

Ptejte se i vy!

Šetřete s námi

Solární panely by se opět měly vyplatit

Objeví se solární panely také na rodinných domcích v Česku? U sousedů v Německu nebo Rakousku je naprosto...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace