Dcera vystěhovala nemocnou matku z domu. Měla na to právo?
Žurnál servis radil posluchači s rodinným problémem. Jeho maminka onemocněla Alzheimerovou chorobou, a její dcera ji vystěhovala z domu, kde spolu bydlely. Maminka by se tam chtěla vrátit, navíc jí polovina domu patří (o druhou se dělí dcera a náš posluchač). Může se maminka vrátit i proti vůli dcery, která v domě bydlí? Ptali jsme se advokáta Františka Korbela, spoluautora nového občanského zákoníku.
Maminka právo na návrat do svého domu samozřejmě má, konstatuje právník. Pokud ji podpoří její syn, do domu se nastěhovat může třeba hned.
„Pokud jde o spoluvlastnictví, platí jednoduchá zásada: spoluvlastníci rozhodují o nakládání s věcí podle výše svých podílů většinou. To znamená, pokud maminka má polovinu, syn má jednu čtvrtinu, dcera má taky jednu čtvrtinu, a maminka se synem jednají ve shodě, tak mají tři čtvrtiny, a mohou rozhodnout de facto o čem chtějí,“ vysvětluje Korbel.
Nový občanský zákoník: Vydědění
§ 1646, odstavec 1
Ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který
a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo
d) vede trvale nezřízený život.
Jiná věc samozřejmě je, kdo se bude o nemocnou maminku starat. Má i tady dcera povinnost být mamince k dispozici a o péči se s naším posluchačem podělit?
I když by to bylo asi lidsky složité – láskyplná péče se těžko vymáhá – nárok na pomoc od dcery nemocná paní má také. „Stejně jako existuje vyživovací povinnost rodičů k dětem, tak ve stáří existuje povinnost dětí starat se o své rodiče,“ připomíná právník.
Pokud by se dcera zdráhala starat se o svou matku, může ji matka vydědit (viz box).
Pokud by se náš posluchač nakonec o svou matku staral sám u sebe doma, je možné využít institutu vydědění, aby dům po matčině smrti zdědil jen on, a nikoli sestra, která se matce nevěnovala. Naopak se nemusí bát, že by sestra získala nárok na dům jen proto, že v něm bude bydlet.
„Právo se nechová tak, že tím, že jeden ze spoluvlastníků užívá předmět spoluvlastnictví, že by ostatní přišli o své nároky. Vznikají zde ale finanční nároky: pokud někdo užívá nemovitost více, než kolik činí jeho tržní podíl, měl by nějakou část tržního nájemného vrátit spoluvlastníkům, kteří jsou z užívání společné věci vyloučeni,“ konstatuje advokát.
Neboli: pokud by se náš posluchač nechtěl se sestrou hádat a maminku si nechal doma, může od ní požadovat kompenzaci za to, že má k dispozici celý dům, i když jí patří jen čtvrtina.
