„Papírová kočka“: není průkaz původu jako průkaz původu
Posluchačka Radižurnálu si koupila na základě inzerátu kočky, které měly mít průkaz původu. Zjistila nicméně, že nedostala to, co čekala – průkaz není vydaný klubem pod Sdružením chovatelů koček, a proto může mít problém zvíře například vystavit. Jak by měla postupovat, pokud by chtěla zvíře, které je opravdu – jak se říká – „papírové“? Radila Zuzana Maršíčková, místopředsedkyně Svazu chovatelů koček.
Problém je v tom, že v Česku existuje celá řada chovatelských klubů. Většina jich je členy Sdružení chovatelů koček, což je v Česku tradiční organizace. Sdružení také zaštiťuje většinu výstav, které se v Česku konají.
Posluchačka nicméně koupila kočku od chovatelky, jejíž klub je takzvaně non-FIFE. „Non-FIFE je termín, který se používá pro průkazy původu i kluby, které nespadají pod mezinárodní organizaci chovatelů koček FIFE. Ta má rozšíření po celém světě a jejím členem je také Sdružení chovatelů koček,“ vysvětluje Maršíčková, čím je průkaz původu koček naší posluchačky zvláštní.
Klub, který vydal průkaz původu vaší posluchačce, působí v ČR již delší dobu, ale i přes různé nedostatky, které se v jím vydaných průkazech původu občas objevují, byly tyto vždy poté, co prošly určitou uznávací procedurou, zaregistrovány, a kočky se běžně využívají jak v chovu, tak i na výstavách.
Nicméně Sdružení chovatelů koček může průkaz původu kočky uznat a zvíře do chovu či na výstavy zařadit i v případě, že pochází z non-FIFE klubu.
„Velké a tradiční chovatelské asociace jsou sdruženy v tzv. World Cat Congressu a jejich průkazy původu jsou námi uznávány bez omezení. Pokud jde o tzv. nezávislé kluby, pak jsou jejich PP před registrací ještě kontrolovány chovatelskou komisí, aby se vyloučily případné nedostatky, které mohou být způsobeny například různou terminologií," říká Maršíčková.
I když tedy z „papírového“ hlediska naší posluchačce v chovu koček nic nebrání, podle místopředsedkyně Sdružení chovatelů koček její postup nebyl příliš rozumný. Než si zvířata pořídí, měla by nejdřív pečlivě zorientovat v tom, jak to u chovatelů chodí a co pro chov bude potřebovat.
„Pokud je to úplný začátečník, ale má představu, že by chtěl chodit na výstavy i případně odchovávat koťata, měl by se nejdříve snažit o problematice dozvědět co nejvíce. Ideální způsob je návštěva některé výstavy, kde se dají zjistit obecné informace i získat osobní kontakty na chovatele. V žádném případě se nerozhodovat bez solidního uvážení, zda mám podmínky pro chov a držení zvířete vůbec,“ radí Maršíčková.
