Práce pro agenturu: můžete skončil bez nemocenské, a ještě budete platit
Když člověk onemocní, je to vždycky nepříjemné. Když ale navíc nedostane žádnou nemocenskou, ačkoli pracoval, je situace ještě mnohem horší. Naše posluchačka se do ní dostala – a to vinou dohody o pracovní činnosti, kterou měla uzavřenou místo klasické zaměstnanecké smlouvy. Jestli je to v pořádku, na to jsme se ptali Moniky Krausové z Občanské poradny Plzeň.
Naše posluchačka pracovala od loňského podzimu na dohodu o pracovní činnosti a v lednu stihla odpracovat čtyři směny s hrubou mzdou něco přes dva tisíce korun. Pak onemocněla. Dozvěděla se ale, že v lednu nebyla pojištěná, proto nedostala nemocenskou – a naopak si musí sama hradit zdravotní pojištění.
Je to bohužel v souladu s předpisy. „Pokud má člověk uzavřenou dohodu o pracovní činnosti (bez sjednané výše příjmu), jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu, které je zcela zvláštním případem pro nárok na nemocenské dávky. V těchto případech je člověk účasten nemocenského pojištění pouze v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu 2.500 Kč – což se zde nestalo,“ vysvětluje Krausová.
Měla by zajít na pobočku své zdravotní pojišťovny, zaregistrovat se jako osoba bez zdanitelných příjmů a v pokladně uhradit potřebnou částku 1242,-Kč (je to 13,5% z minimální mzdy). Pokud by tak neučinila, vystavila by se následně soudnímu vymáhání této částky.
Za leden tedy posluchačka dostala na účet do koruny vše, co si vydělala (tedy ty dva tisíce korun), a agentura za ni nezaplatila odvody správně sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Proto jí ČSSZ nevyplácí nemocenskou, a proto po ní zdravotní pojišťovna chce minimální zálohy.
Lidé, kteří pracují podobným způsobem, mohou mít i další nepříjemnosti – například s penzí.
„Osoba vykonávající práci na základě dohody o pracovní činnosti není ani účastna na důchodovém pojištění (samozřejmě mluvíme o době, kdy by její příjem byl nižší než 2.500,- Kč), a takové osobě se nebude tato odpracovaná doba následně započítávat jako pojištěná doba pro účely důchodu. A to jak starobního, tak invalidního,“ vysvětluje Krausová.
Stejná situace se týká i podpory v nezaměstnanosti: měsíce s výdělkem pod 2500 korun jsou dobou, kdy člověk z pohledu úřadů „nepracoval“, takže se mu nezapočítávají pro účely nároku na podporu v nezaměstnanosti. „Podmínka je mít účast na pojištění po dobu 12 měsíců v posledních 2 letech,“ připomíná poradkyně.
Ještě nepříjemnější může být pro člověka práce formou dohody o provedení práce. Ta má obdobné nevýhody jako dohoda o pracovní činnosti – navíc je zde ale limit pro finanční zajištění ještě vyšší.
„Dohoda o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění jen v těch měsících, ve kterých si zaměstnanec vydělá více než 10 000 Kč,“ vysvětluje Krausová.
