Silvestrovský stres: Hlavně zvířatům nedávejte lidské léky!

29. prosinec 2014
Žurnál servis

Přes Silvestrem Žurnál servis poradil majitelům domácích zvířat, kteří se obávají silvestrovských oslav. Mnozí psi a kočky dostávají při ranách z dělbuchů a světle ohňostroje strach. Co mohou udělat majitelé, aby svoje zvířata ochránili před stresem? O svoje doporučení se s námi podělila veterinářka Martina Načeradská.

Hned na úvod je třeba říci, že pár hodin před silvestrovskou nocí je na „psychickou přípravu“ psa nebo kočky už pozdě. „Nejlepší je s přípravou, zvykáním na tyto podněty a zvuky, začít na jaře, a pokračovat během celého roku,“ doporučuje veterinářka.


Denně zažívám v ordinaci situace, nad kterými zůstává rozum stát. Lidé například běžně zvířatům dávají své léky typu prozac či diazepam, které jsou pro ně nebezpečné.

Pokud jste si o Velikonocích nevzpomněli, musíte se uchýlit k méně šetrnému řešení: podat svému psovi nebo kočce léky, které mu pomohou stres překonat. „Nemluvím však o lidských antidepresivech nebo zvířecích anestetikách – neopatrné použití podobných léčiv bez lékařského dozoru může zvíře i zabít,“ varuje doktorka Načeradská.

Pro zvířata existují speciální šetrné přípravky. „Já osobně mám dobré zkušenosti s fermononovými přípravky, které obsahují feromon podobný tomu, jaký vylučuje fena štěňatům, aby je uklidnila. Trvá však několik dní, někdy i dva týdny, než se účinek projeví,“ vysvětluje veterinářka.


Nedávno jsem objevila i bylinkové přípravky na bázi olejů, které se mohou zvířeti nechat nakapané na pelíšek, nebo dát olízat, pokud chce. Nikdy je však majitel nesmí dávat do krmení, aby zvíře nepředávkoval. Vhodná je například levandule, kozlík, růžový květ, santalové dřevo, chmel, vetiverie ovsuchovitá a další.

Kromě feromonů je možné použít i další medikamenty určené přímo zvířatům. Ty začnou účinkovat asi během dvou dnů.

„Jsou to přípravky, které obsahují alfakasozepin; ten funguje podobně jako diazepam, ale nemá žádné vedlejší účinky. S opatrností lze využít i přípravky obsahující tryptofan, který se v mozku mění na serotonin, ale těmito přípravky lze předávkovat a způsobit zvířeti tzv. serotoninový syndrom,“ upozorňuje veterinářka.

Zvíře, které se ohňostrojů a dělobuchů nebojí, není třeba na oslavy nijak zvlášť připravovat předem. To ale v žádném případě neznamená, že můžete takového nebojsu vzít s sebou do parku, kde za každým stromem vybuchuje ohňostroj.


Jen za tento rok jsem měla tři případy, kdy lidi vysvětlovali, že vůbec nechápou, proč se pes najednou z ničeho nic začal bát. A když jsem je vyzpovídala, tak jen tak mimoděk zmínili, že vlastně někdo praštil dělobuch těsně vedle psa. Lidi si vůbec neuvědomují, co těm zvířatům dělají.

„Zvuky, které při takových akcích vznikají, pes už nevnímá jako zvuk, ale jako bolestivý podnět, protože je slyší asi čtyřikrát hlasitěji než člověk. Majitelé, kteří své psy berou na ohňostroje, snadno docílí toho, že i pes, který se nebál, se bát začne,“ varuje doktorka Načeradská.

Člověk, který začne stres svého psa či kočky řešit až na Silvestra, moc možností nemá. Může mu podat léky nebo dát feromonový obojek, nedá se ale počítat s tím, že by zvíře bylo v klidu.

„Majitel takového psa by s ním měl rozhodně zůstat doma a zavřít se do pokoje, do koupleny nebo do adekvátně velké skříně, kde bude pes intenzivní zvuky nejméně vnímat. Je možné i pustit tichou, klidnou hudbu. Nejdůležitější ze všeho pak je, aby byl v klidu sám majitel; pokud nedokáže snášet to, jak jeho zvíře ve stresu vyvádí, měl by si nějaký lék na uklidnění vzít i on,“ konstatuje veterinářka.

Léky proti stresu by pak mělo zvíře dostávat i několik dní po Silvestru. „Doporučuji v terapii pokračovat, aby se pes mohl rychleji uklidnit. Při intenzivním prožitku trvá i týden, než hladina adrenalinu klesne, což se prokázalo například u psů po autonehodách,“ uzavírá doktorka Načeradská.

autor: Karolína Procházková
Spustit audio