Zaplatíte si léčbu kmenovými buňkami, ale zdraví se vám nevrátí. Je možná reklamace?
U soudu se bude poprvé řešit neúspěšná léčba kmenovými buňkami. Terapie, kterou si pacient zaplatil sám, nepomohla. Od lékaře se přitom nedozvěděl, že mu budou klouby léčit experimentální metodou.
Lékaři z pražské polikliniky I. P. Pavlova přesvědčili pacienta, že mu klouby poraněné po nehodě vyléčí sérem s kmenovými buňkami. Pacient za tuto léčbu dal 54 tisíc korun. Jenže nepomohla. Muž tak musí na složitou operaci.
Teď se bude soudit. Lékaři mu prý neřekli, že je léčba experimentální, není otestovaná, a navíc ortopedi ji považují za šarlatánskou metodu.
Poliklinika se brání, že metoda, kterou použili, je ve světě známá a používaná, i když je nová. Cílem buněčné terapie je snížit bolest a zlepšit hybnost kloubu. To je alternativa k lékům proti bolesti, a navíc se tak prý dá oddálit operace kloubu.
Pacient má právo na to být vždy poučen
Jaké má pacient obecně možnosti se bránit, když mu nezabere léčba, kterou si sám platí? „Pacient má právo na to být vždy poučen, zda metoda, která se použije, je, nebo, není odzkoušena, a jakou má šanci na úspěch. Pokud by se zjistilo, že mu lékaři neřekli pravdu, tak má právo požádat o vrácení peněz, které za léčbu zaplatil,“ vysvětluje právník z Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.
Pacient má právo na to být vždy poučen, zda metoda, která se použije, je, nebo, není odzkoušena, a jakou má šanci na úspěch. Pokud by se zjistilo, že mu lékaři neřekli pravdu, tak má právo požádat o vrácení peněz.
U jednotlivých metod, které jsou na hraně pokroku, by mělo určovat, zda jsou, nebo nejsou odzkoušené, ministerstvo zdravotnictví. Konkrétně u léčby kmenovými buňkami je to věc Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
„Státní ústav pro kontrolu léčby vydal stanovisko, že se jedná o nevyzkoušený a neregistrovaný lék, tedy ještě neměl být podáván,“ upozorňuje Ondřej Dostál.
Co se hradí a co se smí podávat, i o to nyní půjde u soudu
Pokud pacient byl poučen, že se jedná o experimentální léčbu, tak záleží na tom, zda je metoda legální.
„Pokud metoda vůbec není legální, tak i kdyby byl pacient poučen a souhlasil by, došlo by k porušení práva a peníze by se musely vrátit,“ popisuje právník z Platformy zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál.
Případ zmiňovaný v úvodu článku stojí za to sledovat. „Kdyby soud rozhodl, že pacient nárok na úhradu peněz má, byl by to velký pokyn zdravotním pojišťovnám a ministerstvu zdravotnictví, aby tyto instituce byly mnohem pečlivější v posuzování, co se hradí a co se smí podávat,“ uzavírá Ondřej Dostál.
