Čaj: svět ho pije, Keňu živí
Pro milovníky čaje asi není obtížné odpovědět na otázku, jací jsou hlavní světoví producenti čaje. Málokdo by asi zapomněl na Indii, Čínu nebo Srí Lanku. Opravdoví znalci však ví, že druhým největším vývozcem čaje je africká Keňa. V loňském roce odtud vyvezli 400 tisíc tun čaje. V Keni se pěstuje už sto let a tamní odrůdy patří k nejkvalitnějším a vysoce ceněným. Vydejme se na nejstarší čajovou plantáž v Keni.
Čaj je indický, čínský i cejlonský. Věděli jste však, že do světa se dostává opravdu ve velkém čaj z africké Keni? Čaj se přitom do této keňské provincie dostal nikoliv po železnici, ale se železnicí. Na první keňské plantáži ho totiž začali pěstovat hlavně pro indické dělníky, kteří na východě Afriky stavěli dráhu.
Krajina je jako z kýčovité pohlednice. Čajovníkové keře, které pokrývají zvlněné kopce, jsou kudrnaté jako beránek. Obzor rámuje modrá obloha se sněhobílými mraky. I samotná čajová farma vypadá jako z reklamního letáku. Starobylý bílý dům s prostornou verandou obklopuje záplava květin. Tady se začaly psát dějiny pěstování čaje celé Keni. Kiambethu je nejstarší čajovou plantáží.
„Můj dědeček přišel do Keni z Británie v roce 1906. Tuto půdu koupil o čtyři roky později,“ říká mi s dokonalým anglickým přízvukem současná majitelka čajové plantáže paní Fiona. „Nejprve začal pěstovat kávu, ale kávě se v této nadmořské výšce nedařilo. Od přítele z Indie dostal semena čaje a zkusil osázet prvních osm hektarů. Prvních osm hektarů v celé zemi,“ dodává hrdá plantážnice.
Keňský čaj vychází z Assamu, ale dnes už je to svébytná odrůda
U zrodu čajových plantáží v Keni stál čaj z indického Assamu. Jak tvrdí manžel paní Fiony Vernon, během let se v Keni vyvinula vlastní odrůda.
„Je to keňský čaj. Vychází z Assamu, ale dobře se tady adaptoval a dnes je to skoro odlišná odrůda. Typické jsou pro něj velké měkké listy,“ vysvětluje mi pan Vernon a vede mě úzkou cestičkou mezi čajovníkovými keři.
„Rostliny mají rády tuto červenou lehce kyselou půdu a samozřejmě dostatek vláhy. Nové odrůdy, které jsme vyvinuli tady v Keni, jsou odolnější vůči suchu. Nepoužíváme žádné pesticidy ani chemická hnojiva, což je určitě dobrá obchodní strategie,“ ujišťuje tak trochu i sám sebe pan Vernon.
Ten tvrdí, že čajovník je prý vlastně docela nenáročná rostlina, která se pěstiteli bohatě odmění. „Na čajovníku je úžasné to, že se dá sklízet celý rok. Jednou za dva týdny obejdeš keře a otrháš ty nejmladší lístky. Plantáž se obnovuje po čtyřiceti padesáti letech. Mezitím máš klid,“ dodává pan Vernon spokojeně.
Čaj je sice vášeň, ale hlavně byznys
Pěstování čaje je samozřejmě nejen vášeň, ale i byznys. Ten nakonec stál i u zrodu nejstarší keňské čajové farmy Kiambethu. V době jejího vzniku se v Keni právě stavěla železnice. Na její stavbě pracovali převážně Indové. A to jsou tradiční pijáci čaje.
„Dědeček prodával čaj na bazaru indickým obchodníkům. Ti zásobovali železniční dělníky,“ popisuje paní Fiona začátky rodinného podnikání. Její manžel Vernon ji doplňuje: „Postupně se naučili pít čaj i Keňané. Většina produkce se však ze země vyváží. Něco málo do Británie, ale hlavně do Pákistánu, Egypta a dalších arabských zemí. Tam je keňský čaj velmi oblíbený.“
Drtivá část čajové produkce Keňi vzniká na malých rodinných farmách, jako je ta v Kiambethu. Ať už tady v kopcích nad hlavním městem Nairobi, nebo v okolí hory Mt. Kenya je dnes pro Keňu právě čaj hlavní exportní komoditou. A především představuje hlavní zdroj obživy pro celé regiony.
„Lidem dává čaj práci,“ říká mi Iregi, příslušník kmene Kikuyu, na jehož území čajová farma leží. Sám pracuje na plantážích přes padesát let. Posledních dvacet roků na farmě Kiambethu.
„Vyrostl jsem tady a pracoval snad ve všech fázích výroby čaje. Od plantáží přes sušičky až po čajové továrny. Čaj se tady pěstuje sto let a myslím, že ještě dalších 100–150 let se tu pěstovat bude. Je to dobrý zdroj obživy,“ soudí Iregi.
