Slovenským Romům pomáhá princip zahradní konve
Špatná situace Romů na Slovensku je zdánlivě neřešitelný problém. Všichni tuší, že by to chtělo kombinaci komunitní práce, sociálních dávek a antidiskriminačních opatření, plus nějaké to zázračné koření navíc. Správný poměr zatím nikdo nenašel. Romové z několika vesnic u Rimavské Soboty však měli štěstí.
Před mnoha lety se jako obvykle vydali za pouličním výdělkem na Západ. Náhodou skončili v Rakousku ve Štýrském Hradci. Namísto žebrání je však odchytil místní farář. Jeho receptem na romskou problematiku je „princip zahradní konve“.
Fara, která nikdy nespí. Sv. Vincent ve Štýrském Hradci je útočištěm hlavně chudých lidí a bezdomovců. Srdcem všech projektů, které tu běží, je farář Wolfgang Pucher.
To, co mě zajímá, je rok 1996. Tehdy farář Pucher poprvé potkal Romy ze Slovenska. Bloumali po ulicích Štýrského Hradce, někteří jen tak, někteří s hudebním nástrojem v ruce. Tehdy začalo unikátní partnerství mezi bohatým Štýrským Hradcem a chudými vesnicemi na maďarsko-slovenském pomezí.
Pomoci slovenským Romům museli až Rakušané
„Tenkrát jsem poprvé slyšel o okrese Rimavská Sobota, poprvé v životě jsem mluvil s Romem. Dozvěděl jsem se, že Romové, kteří žebrají ve Štýrském Hradci, nemůžou doma na Slovensku vyjít s bídnou sociální dávkou, že někdy hladoví, že si nemůžou dovolit dříví na otop a že je na Slovensku nikdo nezaměstná,“ říká farář.
Protože farář Pucher věděl, že nemůže spasit všechny slovenské Romy najednou, zvolil přístup, kterému říká zahradní konev – tedy trochu vody sem, trochu tam, prostě kde je to zrovna potřeba. Do vybraných vesnic začalo proudit oblečení, stavební materiál i jídlo. Třeba do Pavlovců. Ty leží kousek od Rimavské Soboty a tamní nezaměstnanost láme slovenské rekordy.
Místní starosta Vojtěch Menyhárt vypočítává, co všechno Rakušané do vesnice přivezli: „Donesli hodně věcí. Ať už jde o nábytek a šatstvo, nebo o baterie a plovoucí podlahy do sociálních bytů. Sice některé z těch věcí byly použité, ale to lidem nevadilo, hodně jim to pomohlo.“
V nezaměstnaném kraji Romové pěstují okurky
Protože však každý pramen jednou vyschne a peníze dojdou, snažil se rakouský farář Pucher vymyslet udržitelnější způsob, jak Romům od Rimavské Soboty pomáhat. Nakonec padla volba na domácí výrobu potravin. Romové na Slovensku pěstují okurky, pak je naloží, zavíčkují a pošlou do Rakouska. Tam se prodají v supermarketu a výtěžek putuje zpátky do chudých vesnic.
„Vymysleli to dobře. Takhle alespoň naučí lidi pracovat a ti pak mají motivaci si shánět zaměstnání,“ říká starosta Pavlovců Menyhárt.
O 500 kilometrů dál na jihozápad ve Štýrském Hradci vytahuje farář Pucher ze skříně sklenici těch stejných okurek a nemůže si je vynachválit: „Jsou výborné. Každý, kdo si je koupil, už jiné nechce. Myslím, že to je správná cesta, jak vrátit Romům lidskou důstojnost. Když jim nikdo nedá normální práci ve firmě, můžou dělat aspoň tohle. A taky se jim to vyplatí.“
Farář Pucher možná vidí slovenské Romy trochu idealisticky. Každopádně jeho systém zahradní konve funguje. A vesnice, kam rakouská pomoc dosáhla, se pomalu začínají zvedat. V těžkých podmínkách kraje kolem Rimavské Soboty to vůbec není špatný výsledek.
