Po zlaté horečce zbyla na Tchaj-wanu 200kilová cihla

Zajímá vás, jak studí 200kilová cihla zlata? A jakou spojitost má zlato s druhou světovou válkou a Tchaj-wanem? Pro materiálně orientované máme navíc několik zrnek zlata, které si můžete z tohoto místa odnést.

Jedno z kouzelných míst na pobřeží ostrova Tchaj-wan, které je obklopené ze tří stran horami a Tichým oceánem, se jmenuje Jinguashi, v překladu Skála zlaté dýně. Právě sem to lákalo zlatokopy už od předminulého století, jak dokládá i jeden ze starousedlíků.

„Toto je nejstarší dům v oblasti. Byl postaven před rokem 1937, kdy tu ještě ani nebyla oficiální cesta. O dva roky později tady však už vedla i železniční trať,“ ukazuje.

„Většina stavebního materiálu se vozila z pevninské Číny nebo z Japonska. A zlato? To tu objevili náhodou při stavbě mostu u pobřeží,“ popisuje s tím, že v korytě řeky Keelung objevili zlatý prach, který sem přilákal během několika let stovky lidí a dobrodruhů.

I místní čajovna vznikla až za zlaté horečky

Jako první vznikla čajovna

Nedaleko je jeden z nejznámějších zlatých dolů na Tchajwanu. Těžba v něm byla zahájena už v roce 1889, ale největšího rozkvětu dosáhl důl za japonské okupace, v první polovině 19. století. Ve 30. letech minulého století bylo nedaleké městečko Jioufen tak populární, že se mu dokonce říkalo malá Šanghaj. Město mělo i svou čajovnu a restaurace.

„První majitel čajovny byl i majitelem zlatého dolu. Budova je postavena z kamenů přivezených z dolu. Když čajovnu stavěl, nestálo tu téměř nic,“ popisuje místní průvodkyně.

Dnes už z dávné slávy zbylo jen městečko a muzeum, které zajímavou formou dokumentuje historii zlatokopectví v této oblasti. Část tunelů a budov z období zlaté horečky se zachovala a slouží teď jako součást interaktivní prohlídky. Během ní si dokonce můžete vyzkoušet rýžování zlata nebo pohladit největší zlatou cihlu na světě.

Výhled na Jinguashi, část Tchaj-wanu

V dolech pracovali hlavně zajatci

„Tato zlatá cihla má přes 200 kilogramů a je vůbec největším vystaveným kusem zlata na světě, jistě překvapivé pro tuto malou galerii,“ zdůrazňuje průvodkyně.

Současně však připomíná, že těžba zlata nebyla jednoduchá, a tak během okupace postavili Japonci tábor pro válečné zajatce. Vězni, kterými byli většinou cizinci, pracovali v dolech za nelidských podmínek.

Místo s pohnutou minulostí, krásnou přírodou a historickým městem dodnes láká množství turistů a umělců, včetně filmařů. Unikátnost oblasti si také uvědomují tchajwanské úřady a Jinguashi vybraly mezi svých 18 nejvýznamnějších národních památek.


Zvětšit mapu polohy muzea zlata v Jinguashi

autor: kpr
Spustit audio