Je třeba bojovat za kulturu, řekli si v Německu a rozšířili muzeum
Frankfurt nad Mohanem zdaleka není jen finančním centrem, kde jsou hlavní ukázkou moderní architektury mrakodrapy bankovních domů. Už týden se město pyšní naprosto ojedinělou a unikátní přístavbou vyhlášeného Städelova muzea, kde našlo příbytek moderní umění. Kromě fascinující architektury je zajímavé i to, že tuto novou uměleckou expozici nadělili obyvatelé Frankfurtu sami sobě.
S Martinem Eglerem, kurátorem moderních sbírek, sestupujeme po mramorovém schodišti. Jedno z nejvýznamnějších evropských muzeí se rozšířilo pod zem. „Přechod k umění po roce 1945 lemují obrazy modernistů jako Popové, Schlemmera nebo Kirchnera,“ upozorňuje.
To už se rozevírají obří zasouvací dveře a před námi se otevírá plocha 3000 metrů čtverečních. Prostory, které se nacházejí osm metrů pod zemí, osvětluje 195 létajících talířů umístěných na stropě. Andy Warhol, Frank Nitsche, Amelie von Wulffen, Dirk Skreber, Neo Rauch – to je jen zlomek jmen z nové expozice.
„Jsme pyšní, že tu Städel máme. Jako banka jsme chtěli být při tom. Investici do kultury považujeme za velmi důležitou,“ prohlašuje Thomas Ulrich z DZ banky, která věnovala muzeu 22 obrazů. Deutsche Bank byla ještě štědřejší, z vlastních sbírek poskytla na 600 děl.
Na muzeum přispěli sami Frankfurťané
Hlavní zásluhu na rozšíření muzea, u jehož zrodu stál v roce 1878 židovský finančník Städel, však mají sami obyvatelé Frankfurtu. „Stavíme nový Städel, stavte ho s námi!“ vzpomíná Axel Braun z vedení muzea na prvotní ideu.
Postupně se zapojili všichni. Fotbalisté z Eintrachtu nafotili kalendář, jehož výtěžek šel na muzeum. Slavné osobnosti pořádaly různé sbírky, vybíralo se na vánočních trzích, jeden pekař daroval procenta z prodeje chleba nazvaného podle muzea Städel. Místní pivovar vyrobil speciální pivní tácky propagující sbírku.
„Někdy šlo o částku jako euro padesát za SMS. Nebo žáci z nedaleké školy namalovali obrazy, které se pak dražily. Jejich příbuzní je museli povinně koupit,“ směje se ředitel muzea Max Hollein. „Samozřejmě jde o peníze, ale důležitá podle mě byla především účast, to, že se lidé zapojili, angažovali pro věc.“
Podobnými akcemi a sbírkami vybrali Frankfurťané neuvěřitelných 26 miliónů eur. Fotografie dárců zdobily stěnu místního obchodního domu. Ti, co věnovali nejvyšší částky, mají ceduli umístěnou na stěnách přímo v muzeu.
Do rekonstrukce se zapojily i banky
Přitom, jak vzpomíná ředitel Hollein, se s rekonstrukcí začínalo v okamžiku, kdy vypukla ekonomická krize. „Například předávka děl od Deutsche Bank se konala týden po krachu společnosti Lehmans Brothers,“ vybavuje si.
„Člověk musí za kulturu bojovat,“ tvrdí starostka Frankfurtu Petra Rothová. Právě ona přemluvila finančníky a další společnosti, aby na rekonstrukci muzea přispěli. „Kultura je dnes důležitým lákadlem, i pokud jde o turistický ruch,“ tvrdí energická politička.
Myšlenka na lidovou sbírku ji natolik nadchla, že hodlá podobnou zorganizovat i pro židovské muzeum. 7000 návštěvníků první den po otevření potvrzuje, že kultura dokáže být velkým lákadlem. Kdo by nechtěl vidět ojedinělé dílo, na které sám přispěl.
Zvětšit mapu: na muzeum přispěli sami obyvatelé Frankfurtu nad Mohanem
