V Londýně jsou Havlovy hry stále populární

S dojetím i smíchem vzpomínali tento týden v Londýně na zesnulého českého exprezidenta a dramatika Václava Havla. Mezi čestnými hosty Královského institutu britských architektů byl také korunní princ Charles nebo sir Nicholas Winton. V rámci večera zazněly úryvky z Havlových Dopisů Olze, které přečetl známý herec Jeremy Irons, ale i několik písní v podání Vladimíra Merty.

Píseň Plíží se večery Vladimíra Merty zahajovala vzpomínku na Václava Havla v Královském institutu britských architektů, kde se sešel výkvět britské společnosti.

Vzpomíná vybraná společnost

Kromě prince Charlese přišli také poslanci, členové vlády, filozof Roger Scruton, který s Václavem Havlem organizoval podzemní univerzitu, nebo Sam Walters, ředitel divadla Orange Tree v Richmondu. To jako první představilo Havlovy hry britské veřejnosti.

Čtěte také

Kdy se začal Sam Walters zajímat o Havlovo dílo? „Myslím, že to bylo koncem roku 1976, kdy jsem si přečetl jeho krátkou hru Audience v magazínu Index on Censorship. Ihned se mi zalíbila. Na konci časopisu byl také překlad Havlovy Vernisáže,“ vzpomíná.

Václava Havla proslavila i Charta 77

„Získal jsem povolení k provedení těchto her. Byly přeloženy pro rozhlasovou adaptaci s Haroldem Pinterem, ale my jsme je mohli uvést ještě před vysíláním v rádiu,“ vysvětluje Sam Walters. „Naplánovali jsme jejich produkci na začátek roku 1977,“ zmiňuje ještě a dodává, že poté přišly zprávy o Chartě 77. Václav Havel se najednou stal nejslavnějším dramatikem té doby.

Po Audienci a Vernisáži nastudovali v divadle Sama Walterse také hru Vyrozumění a po ní následovaly další. Divadlo Orange Tree jich má na svém kontě už dvanáct, nejvíce ze všech světových scén.

Čtěte také

Václav Havel psal své hry během totalitního režimu. Vydrží jeho hry ve světových repertoárech i do budoucna? „Havlovy hry, často alegorie pracujícího člověka, jsou na jiných úrovních než o lidech, kteří žijí v komunistické společnosti,“ domnívá se Sam Walters.

Proč jsou Havlovy hry stále populární?

„Stále podstupujeme nějaké zápasy. Říká se, že život je chaotický. Když ho však uspořádáme, dejme tomu do podoby kapitalismu a globální ekonomiky, naše problémy to nevyřeší. Lidský život totiž nemá žádný řád,“ uvažuje Sam Walters.

„Václav Havel nám říká, že lidské bytosti jsou velké, různorodé, proto nemohou být zatlačovány do linie, aby vyhovovaly nějakému systému,“ popisuje Sam Walters, podle něhož budou vždy existovat ti, kteří nás budou nutit k tomu, abychom se podřizovali systému. „Havlovy hry tu budou stále, aby nás varovaly,“ míní.

Václav Havel tedy žije dál. I v Londýně.

autor: mkc
Spustit audio

Související