Rakouská martinská husa
Připravujete si už dnešní oběd? Pokud byste propadli staré tradici martinské pečené husy, to byste už museli v kuchyni ale pořádně kmitat! Vždyť křupavá, dozlatova upečená husička, to není žádná minutka, ale poctivé, sváteční jídlo.
V Rakousku se však v neděli mnoho lidí probouzelo se sladkou představou husičky, knedlíku a zelí. Za všechno může svatý Martin. To on kdysi, podle středověké báje, rozpůlil mečem svůj plášť, aby jeho část nabídl jako přikrývku mrznoucímu žebrákovi.
Dobré skutky nebyly tehdy asi na denním pořádku, proto vešel do dějin. Když se ale chtěl ukrýt ve stáji, prozradily ho štěbetající husy. Za trest musí od té doby svůj život končit na pekáči. Pěknou pomstu si vymyslel člověk na bílé opeřence.
Existují i jiné legendy o původu husího posvícení. Všechny ale zaručeně vedou do jednoho cíle - do pekáče s voňavou husičkou! Tuto dietku si dnes dávají vyznavači dobrého jídla po celém Rakousku. Svátek Martina připadá sice až na úterý 11. 11., ale sami jistě uznáte, že tato kalorická bombička se přece jen lépe vychutnává hezky v klidu, pohodlí, o víkendu.
Restaurace tu v neděli praskaly ve švech. Už dávno přijímaly objednávky hostů. Jinak se těžko kde najde místo u stolu. A do vyhlášených oblastí, třeba v Burgenlandu, se na husí posvícení vypravují celé autobusy.
Je zajímavé pozorovat kuchaře, s jakou láskou a péčí obracejí na pekáčích štěbetalky, které jsou už na onom světě. Aby se v troubě nevysušily, dávají jim do bříška jablíčka. Husičky jsou pak uvnitř šťavnaté a na povrchu křupkavé.
Na kalorie se v neděli nemyslí. Pokud by měl někdo přece jen špatné svědomí, může si porci rozpůlit - jako svatý Martin svůj plášť – a podělit se o ni s dalším vyznavačem štíhlé linie.
A propó! Husa je prý velmi chytrý pták. Takže, pozor! Nikdy neříkejte o žádné dámě, že je hloupá husa.
Marie Woodhamsová, Burgenland, Rakousko
