Není důležité vyhrát, ale ovčařit, znělo na Sardinii

Ovce na pastvě (ilustrační foto) - Foto: Jan Rosenauer

Ovce na pastvě (ilustrační foto)Foto: Jan Rosenauer

Na olympiádu do Londýna míří tisíce sportovců a milióny návštěvníků. Jsou však místa, kde se k olympiádě staví po svém. Například na Sardinii si vytvořili svoji vlastní olympiádu – ovčáckou.

Vítejte na olympiádě. Ne, nespletla jsem se. Nejsme ani na pastvě, ani na ovčí farmě, ale možná trochu nečekaně na fotbalovém stadiónu uprostřed svérázného sardinského vnitrozemí zvaného Barbagia – ve vesničce Pattada. Právě tady se totiž koná první ročník originální ovčácké olympiády. 

„Závodníci z Bona a Tireddu se připraví do startovní pozice pro stříhání ovcí,“ ozve se hlášení. „Každé družstvo stříhá tři ovce najednou,“ upřesňuje pokyny moderátor olympiády Pierre. 

Soutěží se postaru 

Proč je olympiáda zrovna ovčácká? Ovce jsou vedle tajemných nurágských věží, vyskládaných z kamení nasucho, další významnou ikonou Sardinie. Ovcí je na tomto italském ostrově dokonce pětkrát více než Sardů. Své síly dnes poprvé v historii poměří na deset týmů složených z ovčáků z celého přilehlého okolí. 

Ovčáci soutěží ve stříhání ještě pěkně postaru – ručně. Ovce jsou svázané do kozelce a pod zručnýma rukama ovčáků, kteří se ohánějí mohutnými nůžkami, nijak zvlášť neprotestují. 

Diváci ani nedutají. Vědí, že za tři prostřihnutí kůže u jedné ovce je celé družstvo z této disciplíny diskvalifikováno. Do limitu se nakonec vedou ovčáci všech družstev. Tradiční techniku dokonale ovládají, i když už ji dneska nahradila elektřina. 

Medaili by si zasloužil i kuchař 

Vedro je skutečně na padnutí. A co by teprve měl říkat zdejší kuchař, který připravuje na rozžhaveném uhlí oběd pro diváky i účastníky. Za statečnost a výdrž by si dnes zasloužil medaili i on.  

„Tohle je pečené tele po sardinsku. Potřebujeme tak 10 až 12 hodin k tomu, aby se propeklo. Začali jsme už včera v deset večer. Podle velikosti telete je někdy třeba péct i 16 hodin,“ popisuje. Nechápu, jak dokáže Mário v takové výhni vydržet. 

Pojďme ale zase soutěžit. Ve třetí disciplíně jde o to, kdo nejrychleji přeroluje přes stadión velké kolo sena. Soutěž, která trvá jen několik desítek sekund. Úplně to však stačí k tomu, aby se všichni proměnili v senné strašáky. Pot je dokonalé lepidlo. 

Nehraje se pro vítězství, ale pro radost 

Zlatý hřebem olympiády je „morra“. Jde výhradně o mužskou hru. Hraje se ve dvojicích, tedy dva muži proti dalším dvěma. Hrají něco, co se dost podobá naší známé hře kámen, nůžky, papír. 

„Člověk musí současně ukázat na prstech ruky číslo od jedné do pěti, to samé udělá i soupeř. Oba vykřiknou součet a musí stihnout spočítat, kdo se trefil, a kdo ne. Když dám tři a soupeř dva, já vykřiknu pět a on šest, vyhrál jsem bod. Hraje se do šestnácti,“ vysvětluje Pierre mezi moderováním. 

Všichni účastníci klání jsou bojovní, zapálení, ale především pekelně rychlí. Není mi jasné, jak stíhají tak rychle taktizovat a k tomu ještě počítat – obojí najednou. „O peníze se nehraje. Ani o peníze, ani o pití. Hraje se jen tak, pro radost z vítězství a kvůli hrdosti,“ dozvídám se. 

Za chvíli Pierre vyhlásí vítěze, kterými se stali ovčáci z Bona. O to vlastně v podstatě zase až tak nejde. Jak říká originální nápis na olympijském tričku: Není důležité vyhrát, důležité je „ovčařit“. 


Zvětšit mapu: olympiáda se konala v obci Pattada na Sardinii

Autor:  Lucie Chvojková
Pořad: Zápisník zahraničních zpravodajů  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: neděle 09:05; repríza: neděle 21:05  |  Délka pořadu: 50 minut  
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas