Osmička má na Fridrichově Castel del Monte zvláštní význam
Vydal Zlatou bulu sicilskou, založil první státní univerzitu v Evropě a z rukou muslimů získal bez krveprolití zpět Jeruzalém. Římský císař a sicilský král Fridrich II. byl určitě výjimečným panovníkem. Jeho odkaz navíc dodnes zkoumají historici i vědci z mnoha oborů, ale také příznivci různých záhad a konspiračních teorií. K mystickým místům patří i Fridrichův hrad Castel del Monte.
V krbu hoří dřevo, na stěnách svícny a za tónů středověké hudby se po mramorové podlaze ladně pohybují tanečnice pocházející z různých koutů Apeninského poloostrova, Sicílie i z Orientu. Hudebníkům pozorně naslouchá i největší milovník umění a vědy své doby Fridrich II.
I takováto scéna se mohla odehrát na začátku 13. století na jednom z nejzvláštnějších hradů nejen v celé Itálii. Nebo vůbec ne. Dodnes se totiž experti jen dohadují o tom, k čemu vlastně osmihranná stavba stojící v Apulii sloužila.
Na hradě je znát arabský vliv
Ani průvodci vám tedy nemohou poskytnout přesnější informace. Proto mají po ruce hned několik odlišných verzí.
„Castel del Monte sloužil jako velký hamam, tedy lázně podle arabského vzoru. Fridrich II. udržoval kontakty s Araby a péče o tělo pro něj byla důležitá. Uvidíme to zejména v prvním patře, kde jsou sedátka zcela stejná, jako bývala v arabských lázních. Můžete si tedy představit sály plné vody pro očistné koupele, které měly regenerovat ducha,“ nabízí další z možných vysvětlení průvodkyně.
Pravdou je, že Fridrich II. udržoval s arabským světem čilé kontakty. Kromě toho se stal i králem Jeruzaléma, který od sultána Al-Kamíla získal diplomatickým vyjednáváním a nikoli za cenu prolité krve. Pojďme však dál na prohlídku mystického hradu připomínajícího také korunu s osmi drahokamy, tedy věžemi.
„Ať je vidíme, nebo ne, každý sál má věže, ve kterých jsou buď schodiště vedoucí nahoru a dolů, nebo hygienická zařízení. Samozřejmě odsud nevedou schody dolů, protože hrad nemá žádné sklepy a nemá ani kuchyně, což si také neumíme vysvětlit,“ říká průvodkyně.
Ve znamení osmičky
Záhadnou funkci Castel del Monte umocňuje i to, že nemá žádné obranné prvky. Nenajdete tu padací most, hradby ani střílny a uvnitř chybí i stáje pro koně strážců hradu nebo panovníkovy družiny. Zato o jeho symbolice nemůže být pochyb. Oktagonální půdorys, osm místností v každém patře, osmihranné nádvoří, to vše má jasný význam.
„Číslo osm vyjadřuje zmrtvýchvstání, věčný život. Proto také křtitelnice v kostele mají oktagonální formu. Ležatá osmička pak zase představuje nekonečno a osmihran spojuje dva symboly, nebe a zemi, Boha a člověka, kruh a čtverec,“ vysvětluje průvodkyně.
Aby toho nebylo málo, osmihranů najdete na Castel del Monte celkem devět, třikrát v každém podlaží. Tím se dostáváme k Nejsvětější trojici. Zdaleka však, co se čísel týče, nejsme u konce.
Můžeme pokračovat přes takzvaný zlatý řez a hledat spojení mezi Castel del Monte, Cheopsovou pyramidou a katedrálou v Chartres. Měřením obvodu zas dojdeme k číslu 111 a tím mimo jiné i k Šalamounovu chrámu. Numerologové i astrologové zde mají doslova žně. A nejen oni.
