Nazí muži rozdělili Vídeň
Rakouskou metropoli Vídeň ovládli Nazí muži. A jezdí se na ně dívat lidé z různých koutů světa. Tak trochu netradiční expozice vyvolala velké vzrušení i obrovské emoce. Našla hodně příznivců i nesmírně mnoho odpůrců.
Muži, jak je stvořil Bůh. Nebo přesněji řečeno, jak je vnímali umělci – autoři vystavených 300 exponátů. Podařilo se jim zobrazit „pány tvorstva“, jak se postupně jevili v období od konce 18. století až po dnešek.
Téměř sto umělců z Evropy a také Ameriky se podílí na této neobvyklé výstavě. Jsou mezi nimi zvučná jména jako Paul Cézanne, Gustav Klimt, Egon Schiele, Andy Warhol a další.
„Je to nové nahlédnutí do světa mužů,“ soudí dvě sympatické, asi 25leté studentky. „Člověk se přitom může jen učit.“
Kritiky z řad přísných katolíků a muslimských občanů žijících ve Vídni dráždí zejména obrovské plakáty s dobře urostlými fotbalisty. Na některých museli proto těmto fešákům největší mužskou pýchu přelepit červenou páskou.
Stěžovatelé si však neuvědomili, jak dobře posloužili muzeu. Také na základě tohoto zásahu se do velmi známé výstavní síně hrnou denně davy lidí.
Doby, kdy nahota provokovala, jsou pryč
Už hodnou chvíli pozoruji pána, který se možná blíží k osmdesátce. Chodí od jednoho obrazu ke druhému, důkladně si prohlíží vystavené sochy znázorňující muže v různých polohách a
situacích.
„Ach, není to nic zvláštního,“ odpovídá, když se ptám, jak se mu výstava líbí. „Vlastně jde o ukázání genitálií mužů.“ Jakoby mimochodem dodává, že se nediví, že mezi návštěvníky jsou hlavně ženy.
Zcela stručně komentuje Nahé muže v Leopoldově muzeu asi čtyřicetiletý pán. „Myslím, že doby, kdy se nahotou provokovalo, jsou dávno pryč. Ale je to reminiscence,“ soudí.
Muži se s vystavenými obrazy srovnávají
Připusťme, že ve vzpomínkách mnohých se tu vybavují hlavně ženské akty, které byly po staletí tématem umělců. Tato procházka výstavou znázorňující mužnost, tělo a nahotu možná polarizuje. Dalo by se také říci: sto lidí, sto názorů.
Kurátor výstavy Thobias Natter dodává: „Touto výstavou jsme nechtěli provokovat, to není náš úkol. Toužili jsme po konfrontaci.“
Thobias Natter si myslí, že ženy zacházejí s takovými tématy nekomplikovaně – na rozdíl od mužů, kteří se prý v podobných situacích necítí zrovna dobře. Srovnávají se totiž s vystavenými exponáty. Pohled na krásná těla mužů je poněkud zneklidňuje. Pak se však ptám: Pánové, copak si neuvědomujete, že nám imponujete i jinými hodnotami?
