Chtěli si připomenout bratra, tak restaurují bombardér
Památka bratra, který zahynul ve světové válce, se dá připomenout různým způsobem. Někdo by postavil pomníček, jiný třeba odhalil pamětní desku. Jsou jedinci, kteří volí velkorysejší řešení. Máme pro vás neuvěřitelný příběh dvou britských důchodců, kteří na bratrovu památku restaurují čtyřmotorový bombardér typu Lancaster. A to jim je dohromady 160 let a veškeré náklady šly z jejich kapsy.
Člověku působí až živočišnou radost, když se dotýká trupu takového stroje, jako je lancaster. Přestože rozséval smrt, jde o tak nádherný kus techniky, že se tomu člověk nedokáže ubránit.
„Není na světě nic krásnějšího než zvuk motorů lancasteru. Je to impozantní a dojemné, tomu se nic ani nepřiblíží. Nikdy se nám to neoposlouchá,“ svěřuje se 79letý Harold Panton za souhlasného přikyvování svého o dva roky staršího bratra Freda.
Když jsme našli Chrisův letoun, všechno bylo zpět
Rodina Pantonových žila za války v East Kirkby v hrabství Lincolnshire a Harold s Fredem sledovali, jak čtyřmotoráky startují z nedalekého letiště. Mohutné stroje se staly osudnými jejich staršímu bratrovi, zbožňovanému Chrisovi. Ten v roce 1944 zůstal coby palubní mechanik v troskách svého halifaxu při náletu na Norimberk. Bratry to navždy poznamenalo.
„Jel jsem se do Německa podívat na místo, kde se bratrův bombardér zřítil. To bylo až v roce 1972, dříve mi to otec nedovolil. S Chrisovou smrtí se dlouho nemohl smířit. To už jsem vlastně na všechny svoje válečné prožitky zapomněl. Když jsme našli trosky Chrisova letounu a navštívil jsem jeho hrob, všechno se rázem vrátilo,“ vypráví Fred Panton, který se svým bratrem zbohatl na chovu drůbeže.
V troskách halifaxu našel dokonce klíč na upevňování matic u kola, který jeho bratr nosil neustále v kapse. Dodnes je na něm vytržený kus uniformy.
Nejtěžší rozhodnutí v životě
„Lancaster se nabízel ke koupi v letech 1971 až 1972. To jsem propásnul, protože jsme tehdy v první řadě sháněli halifax, na kterém Chris létal. Žádný však nebyl k mání. Bombardér nám ‚vyfouknul‘ lord Littleford. Tak jsme v roce 1981 koupili letiště East Kirkby a pak v roce 1983 od lorda Littleforda nakonec i lancaster,“ popisuje Fred.
„Trvalo tři týdny, než jsem Harolda přesvědčil, že do toho půjdeme. Já věděl bezpečně, co dělám. Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém životě. Ukázalo se, že to byl taky ten nejlepší životní krok,“ dodává.
Bratři nechali celé letiště upravit do podoby, jak vypadalo ve válečných letech. Někdejší klubovna se změnila v kavárnu, minimuzeum a prodejnu. Obří plechový hangár pak skrývá učiněný poklad – čtyřmotorák Avro Lancaster pojmenovaný po modelce z plakátu Just Jane.
Člověk si tu uvědomí, v jak neuvěřitelně stísněných podmínkách spojenečtí letci s Německem bojovali. Stojím na stanovišti radiotelegrafisty. Měl opravdu minimální manévrovací prostor.
Just Jane plná překvapení
Čtyřmotorák, který od roku 1971 nebyl ve vzduchu, už má teď všechny čtyři motory zrestaurované. Na svém místě jsou i stovky na míru vyrobených náhradních dílů. Od března do října se s bombardérem můžou návštěvníci projet po letišti.
Zaskočila mě informace, že všechny letošní termíny jsou už beznadějně plné, byť tenhle nádherný zážitek přijde na více než 300 liber. Bratři Pantonovi mě vůbec to odpoledne nepřestávali překvapovat. Až se Just Jane poprvé odlepí od ranveje, což by mělo být nejpozději za dva roky, nechtějí být na palubě.
„Budeme stát s Haroldem támhle na straně letiště. Uvidíme, jak Just Jane odstartuje, pak zatáhne podvozek, udělá zatáčku, vrátí se a provede rychlý nízký průlet. Až mine všechny ty davy lidí, tak řeknu: ‚Mise splněna‘,“ těší se Fred.
