Výstup na Grossglockner: „Zažívat podobné věci snad potřebují všichni“
Pokud chcete vystoupat na naši nejvyšší horu, není to až zas takový problém. Sněžka je totiž snadno dostupná. Stačí mít dobré boty a pamatovat na vrtkavé počasí v horách. Žádný cepín nebo lana k tomu nepotřebujeme. To naši rakouští sousedé to mají mnohem obtížnější. Na téměř 3800 metrů vysoký Grossglockner žádný turistický chodník nevede. Zbývá jen náročný horolezecký výstup.
Je pět hodin ráno a v chatě pod Grossglocknerem snídají desítky horolezců, které čeká výstup na velehoru. Nocleh na chatě je důležitý kvůli aklimatizaci.
Před výstupem
„Nocleh je opravdu důležitý a někdy se to může změnit v čekání na ráno. Ale samozřejmě, když se dobře vyspíte, je to lepší vklad do výstupového dne,“ říká mezinárodní horský vůdce Josef Šimůnek.
Poslední kontrola horolezeckého vybavení před výstupem na Grossglockner. Ptám se, jaké jsou to pocity. Otázka pro zkušeného dobrodruha a dokumentaristu Petra Horkého.
„Já v horách vůbec zkušený nejsem. Mám to jako zálibu a teprve se to učím. Hlavně se těším a jsem na to zvědavý,“ říká Petr Horký.
Horský hřeben s pražskou historií
„Teď jdeme na ledovec, takže se navážeme na lano a vezmeme si pomůcky – samozřejmě mačky. Čeká nás první kontakt s lezením,“ poznamenává Šimůnek.
Petr Horký teď připojuje minikamery na horolezecké přilby. K čemu ti to bude? ptám se ho. „Mojí prací je režie a točím filmy. Zjišťuju, že zajímavé jsou i takové ‚obyčejné‘ věci, jako je shluk mnoha lidí, kteří se sem chystají a nakonec uvidí, jak to prostředí i vypadá,“ říká režisér.
Máme za sebou asi hodinu a půl šlapání po ledovci a teď, když se podívám kolmo nahoru, tak vidím hřeben Stüdlgrat až k vrcholu Grossglockneru. Tento hřeben má ale také trochu pražskou historii…
„Johann Stüdl byl německý Pražák. Založil blízko hřebenu chatu a zde vidíme jeho originální cestu na vrchol. Byl první, kdo tudy šel a pak zde žil. Jen neměl takové zajištění, jaké máme dnes, takže to pro něj muselo být těžší. My ho dnes následujeme,“ vysvětluje Šimůnek.
Na vrcholu „laskavé hory“
„Je to krásné lezení. Já bych zatím řekl, že to je laskavá hora. I na těch obtížnějších místech nabídne pěkný stup nebo chyt, až si to člověk užívá,“ říká režisér.
„Je 11.25 a jsme na vrcholu Grossglockneru. Myslím, že máme výborný čas, podmínky byly skvělé. A teď máme bezvětří a nádherné výhledy. Hoře zdar!“ rekapituluje výstup horský vůdce Josef Šimůnek.
„Petře, ty jsi přešel Grónsko, došel jsi na severní pól a teď jsi tady na vrcholu Glossglockneru. Ty potřebuješ dobrodružství,“ říkám.
„Krása a nádhera zlezání skály a možnost pak být tady na vršku, užít si rozhled z nejvyššího bodu a nemít ho zadarmo: to všechno je tak hezké, že zažívat podobné věci snad potřebují všichni,“ odpovídá mi a rekapituluje výstup režisér Petr Horký.
