Vyžaduje trpělivost a touhu a na Kavkazu ho tančí každý. Co je to?

Elegantní a plavné pohyby, ale zároveň i výbušná rychlost a energie. To vše doplněné nezaměnitelnými tóny harmoniky a rytmy tradičních bubnů. Kavkazský tanec zvaný lezginka uchvátil asi každého návštěvníka nespoutaného horského regionu. A stejně tak jeho obyvatele. Jak těžké je se tento tanec naučit?

Ostrá gesta paží, energické výskoky, piruety ve vzduchu v rychlosti, za kterou by se nemusel stydět ani olympijský krasobruslař. Naproti mužským tanečníkům elegantně plují dívky, které jako by se ani nedotýkaly země. Ať už kavkazskou lezginku vidíte v uměleckém provedení na pódiu, nebo třeba v restauraci na oslavě či dokonce na videu, jen málokdy se stane, že by vás neuchvátila na první pohled.

Nejdůležitější je touha a trpělivost

31letý Omar Tarba, rodák z abchazské metropole Suchum, tancuje odmalička, a to tak dobře, že se stal sólistou abchazského souboru Kavkaz, stejně jako předtím jeho otec a strýc. Oba taneční těleso dodnes vedou, Omara ale do role sólisty nevynesly rodinné styky, nýbrž pružnost, rychlost a hlavně výdrž a píle.

Čtěte také

„V lezgince je nejdůležitější touha a trpělivost. Jakkoli ladně a lehce tanec na první pohled vypadá, naučit se ho tak snadné není,“ usmívá se Omar, který nakonec kvůli vlastní rodině kariéru profesionálního tanečníka opustil. O tom, kolik potu, práce, odříkání a úsilí ladnost stojí, se přesvědčuji hned vzápětí. Omar mě bere na trénink svého bývalého souboru.

V abcházském městě

Necelá dvacítka mladíků a dívek piluje ve starém sále otočky, občas i salta. Tanečníci hbitě kmitají nohama nebo cizelují ladný pohyb paží. Doprovází je trio hudebníků s akordeonem, bubínky a všudypřítomný zrak trenéra.

V různých tancích předvádějí různé emoce

„Teď jsme tancovaly dagestánský avarský tanec. Je to takový souboj sólistek, kdo je lepší,“ zadýchaně mi vysvětluje 18letá Arifa Sunguljeová, která zkouší v dívčí části souboru.

Čtěte také

„Zrovna v tomhle tanci je spousta emocí, navíc je jeden z nejrychlejších. Pak je ale třeba také osetínská verze, kterou je třeba předvést důstojně a hrdě. V mnoha kavkazských tancích musí být dívčí provedení výrazem skromnosti,“ popisuje Arifa, která je v souboru tři roky a svůj život si jinak než s tancem představit nedovede.

Tradiční tanec na pomezí sportovní gymnastiky

„Tanečníci musejí mít pochopitelně talent, ale hlavně velkou vůli a touhu tancovat,“ říká šéf souboru Kavkaz Kandid Tarba. Podle něho trvá pět až šest let, než se adepti profesionálního tancování vůbec všechny pohyby správně naučí. Trénovat je třeba nejen ladnost a taneční pohyby, ale i sílu, až na pomezí sportovní gymnastiky.

„Tanec odráží kulturu a bohaté tradice kavkazských národů – nejen Abcházců, ale i Adygů, Čečenců a dalších. Tanců je spousta druhů a každý má svá specifika. Laikovi mohou připadat podobné, ale rytmus, provedení, pohyby – to vše se liší. Jejich choreografie je pro nás nevyčerpatelným zdrojem inspirace,“ podotýká Kandid Tarba.

Připomíná, že i obecně známý název „lezginka“ je vlastně zavádějící. Je to totiž jméno jen jednoho konkrétního druhu tance – národa Lezginů.

Tanec je podle Kandida Tarby hlavně výbornou možností, jak pochopit povahu a charakter hrdého Kavkazu, plného emocí, citů a svobodného ducha.


Zvětšit mapu Abcházie

autor: lek
Spustit audio