Saladin býval uctíván muslimy i křesťany. Dnes se zřejmě obrací v hrobě

Saladin byl ve dvanáctém století velkorysým panovníkem a uctívaným vojevůdcem. Přestože byl pravověrný muslim, jako vládce ho uctívali i křesťané. I proto k němu dnes mnozí obyvatelé válkou zmítané Sýrie, kde je Saladin pochován, vzhlížejí s obdivem. A zároveň odsuzují islamisty, kteří zabíjejí nevinné civilisty bez ohledu na jejich víru. Podle některých se tak kvůli dění v Sýrii musí Saladin obracet v hrobě.

„Nikomu se nic nestane. Přísahám Bohu. Nejsem jako jiní. Já jsem Saladin, Saláh ad-Dín,“ říká ve slavném filmu Království nebeské vládce Egypta a Sýrie v okamžiku, kdy získal Jeruzalém. Město posvátné pro křesťany i pro muslimy. Město, o které svedli křižáci s vyznavači Alláha mnoho bitev. Bez ohledu na jejich výsledek byl ale právě Saladin, původem Kurd, uznáván panovníky bez ohledu na jejich víru.

Proslul jako vojevůdce i šlechetný muž

„Tohle je hrobka Saladina, vůdce, který se narodil v roce 1137. Dožil se ale pouhých 55 let,“ vypráví mi strážce místa posledního odpočinku slavného sultána ve Starém Damašku, ke kterému denně míří stovky, možná tisíce lidí.

Čtěte také

„Tohle je úžasné místo. Je požehnané a člověk, který sem vstoupí, se cítí tak nějak větší a silnější. Saladin toho pro nás a celou zemi tolik udělal a otevřel jí světu. Těžko se to dá popsat slovy,“ ukazuje směrem k mauzoleu, malé stavbě zakončené kupolí stojící v sousedství velké Umajjovské mešity.

Okolí náhrobku

Lehký vánek rozechvívá lístky citronovníku i vedle stojící palmy, jinak tu panuje až posvátné ticho. Zakladatel dynastie Ajjúbovců proslul jako slavný vojevůdce, ale i šlechetný muž.

Dodnes se například vypráví historka, jak v boji s křižáky, které vedl Richard Lví srdce, zemřel právě pod anglickým králem kůň. V tu chvíli mu Saladin, ač nepřítel, poslal koně nového. Oba muži také k sobě chovali náležitou úctu a někteří evropští vládci ji Saladinovi vyjadřovali i dlouho po jeho smrti.

Saladin je dnes polozapomenutým symbolem

„Německý král Vilém II., když v roce 1878 navštívil Damašek, věnoval nový mramorový náhrobek pro Saladina. Náhrobek – nyní prázdný – stojí hned vedle původního dřevěného, kde jsou ostatky našeho sultána uloženy,“ dodává strážce Saladinova hrobu, ke kterému se dostanete přes malé nádvoří.

Čtěte také

Na něm stojí několik římských sloupů, pozůstatků z doby, kdy v těchto místech stával Jupiterův chrám. Na něm pak vyrostl křesťanský kostel sv. Jana Křtitele a po dobytí Damašku Araby byl tento svatostánek zase přestavěn na mešitu, do které denně proudí davy návštěvníků.

Před vstupem k Saladinovu hrobu

Všechny, živé i mrtvé ale 24 hodin denně stráží po zuby ozbrojení vojáci i příslušníci pro-asadovské milice. Někteří z nich jsou křesťané, jiní muslimové, ať už alavité či sunnité. Nepřítele mají společného – islamistické bojovníky z Fronty Al-Nusrá, kteří se ukrývají zhruba kilometr vzdušnou čarou odtud.

„Myslíme na něj jako na našeho praotce, na velkého vůdce a sjednocujícího panovníka. Když totiž vstoupil do Jeruzaléma, nechal otevřít všechny brány a jeho obyvatelům řekl: jestli chcete zůstat, zůstaňte. A pokud toužíte odejít, tak v klidu a míru odejděte. Nikdo tehdy nikoho nepodřezával, nezabíjel lidi jiné víry, jiného vyznání jako se to děje nyní. Vraždy islamistů nemají nic společného s islámem. A pokud to Saladin vidí, musí se obracet v hrobě,“ myslí si asi třicetiletý muslim.


Zvětšit mapu Saladinova náhrobku

autor: mir
Spustit audio